Zpívánky seniorům
Ti dříve narození si ještě pamatují každovečerní televizní před-večerníčkovské zpívánky dětem. A právě tyto zpívánky byly inspirací pro dobrovolnickou činnost. Jak, komu a kde? Pojďme se zeptat dobrovolníka Honzy.
Honzo, jsi celoživotně konstruktérem, tedy pracuješ se stroji. Jak tě vlastně napadlo smočit do světa dobrovolnictví?
Chci dělat radost starým lidem a trošku jim zpříjemnit jednotvárný pobyt v zařízení pro seniory. Chci být s mojí milovanou ženou a mít radost ze společně stráveného času.
Říkáš, že chceš starým lidem zpříjemnit jednotvárnost pobytu v zařízení pro ně určené. Kam tedy konkrétně docházíš a komu zpívat?
Chodíme zhruba jednou za měsíc s manželkou do Domova pro seniory ve Františkově v Liberci. Koordinátorka volnočasových aktivit nás vždy vezme na tzv. uzavřená oddělení, kde pobývají senioři, kteří nemají příliš možnost opouštět oddělení. A právě jim zpíváme.
A co tobě konkrétně tato dobrovolnická činnost přináší?
Dává mi dobrý pocit a radost.
A je něco, co je naopak pro tebe obtížné?
Obtížné je vybrat písničky, které zná jejich generace a které zároveň znám já anebo jsem schopen se je naučit.
A poslední otázka na závěr. Je něco, co jsi si ve spojení s touto dobrovolnickou činností uvědomil?
Uvědomil jsem si, že bych se mohl více věnovat dobrovolnické činnosti i v jiných směrech. A také jak rychle utíká člověku bezstarostné mládí a že si musíme vážit každého dne, kdy jsme mladí, aktivní a zdraví, navzdory všem problémům, které během života řešíme.
Honzo, děkujeme ti za rozhovor, přejeme ti, abys se ti dařilo nacházet písničky pro seniory a abys dál cítil radost plynoucí z dávání svého času druhým.
