Koordinátorka Dobrovolnického centra Amikus: „Chceme se víc zaměřit na mladé lidi, firemní dobrovolnictví a jednorázové akce."

Ve vaší nabídce máte osm dobrovolnických programů. Došlo od roku 2024, kdy jsme publikovali rozhovor s vaší předchůdkyní, ke změnám?

Nabídka zůstává stejná, ale zájem o jednotlivé programy se liší. Například program Zvířecí kamarád je momentálně neaktivní, protože nemáme dobrovolníka se zvířátkem, který by navštěvoval seniory. Naopak stále velký zájem je o program Dítě, jen se změnila forma – dobrovolníci už nedochází za jednotlivými dětmi, ale pracují se skupinkou, doučují a připravují kreativní aktivity. Nyní se snažím navázat spolupráci s dalšími organizacemi, které pomáhají dětem a jejich rodinám, protože se nám hlásí i studentky speciální pedagogiky z TUL, které by se mohly skvěle zapojit. Zájem dobrovolníků  v této oblasti se zvyšuje a přijde mi škoda ho nevyužít. 

Roste i zájem o program Senior – dobrovolníky posíláme do Domova seniorů a Domů s pečovatelskou službou.

Přiblížíte nám program Průvodce? Působí netradičně – o co jde?

Je to náš unikátní program. Většina lidí si dobrovolnictví spojuje se sociální oblastí, ale tady jde o nadšence do historii, kteří chtějí předávat znalosti o Liberci. Spolupracujeme s Městským informačním centrem a v létě naši dobrovolníci provádějí turisty městem. Letos máme nový okruh k výročí 80 let od osvobození, dozvíme se hodně zajímavostí o Liberci ve stínu nacismu. Dobrovolníci pomáhají i při akcích jako Dny Evropského dědictví nebo s prohlídkami Paláce Liebieg.

Chtěla byste zmínit ještě nějaké dobrovolnické programy? 

Ano, ráda bych ještě zmínila programy Duše a Handicap, které jsou bohužel opomíjené.  Lidé se často bojí, mají ostych nebo pocit, že to nezvládnou. Ale je to škoda – i tady se dobrovolník dočká vděčnosti a pocitu smysluplnosti. Samozřejmě, asi je potřeba větší psychická odolnost. U programu Handicap, kde spolupracujeme s Jedličkovým ústavem, je třeba i fyzická pomoc, například manipulace s vozíkem. 

Jak jste se k dobrovolnictví dostala vy sama?

Pro mě je to přirozená součást života. Mám pocit, že když člověk prožívá klidný a spokojený život bez zvratů, měl by něco vracet a více vkládat do společnosti. Věnuji se spíš jednorázovým akcím – třeba každoročně chodím s kytičkami při Českém dni proti rakovině. Děláme to s kamarádkou už sedmý nebo osmý rok. Myslím, že právě takové akce mohou být vstupní branou pro nové dobrovolníky.

Zaznamenáváte zájem také o firemní dobrovolnictví?

Ano, to je směr, kterému se nyní chceme víc věnovat. Nedávno u nás proběhla pilotní akce – oslovila nás Spořka Českem, která organizuje pro zaměstnance "den jinak". Zaměstnanci tak mají možnost vyzkoušet si dobrovolnictví v různých organizacích. K nám přišla pomáhat s pracemi na zahradě jedna moc milá paní. Palác Liebieg má nádhernou zahradu, která vyžaduje hodně péče. Byla to moc příjemná zkušenost.

A co dobrovolnictví a mladí lidé?

Naše programy jsou primárně pro dobrovolníky starší 18 let, ale nedávno mě oslovili středoškoláci zapojení do programu DOFE (vzdělávací program, který podporuje mladé lidi v dlouhodobém rozvoji, součástí je vyzkoušet si také dobrovolnictví). Náš program Kamarád  je flexibilnější, není nutná pravidelná činnost. Zaměřuje se na sdílení dovedností. Tento program by mohl být  pro mladší dobrovolníky ideální. Začínáme s tím.

Nedávno jste měli Den otevřených dveří. Jaký byl program?

Jela jsem se podívat na Konferenci Dobrovolnictví dětem v Ústí nad Labem. Byl to takový otvírák Dnů dobrovolnictví. A mně se moc líbilo, že je k tomu vytvořená taková celonárodní kampaň. Bohužel již bylo pozdě zapojit se, a tak jsem Den otevřených dveří našeho dobrovolnického centra zveřejnila pouze na Facebooku. Odezva nebyla příliš velká. Ale každý krok něco zkusit je podle mě dobrý. 

Ano, asi je škoda, že Dny dobrovolnictví, které jsou propagovány celonárodně i v médiích, na Liberecku úplně nerezonují. Můžeme to brát jako podnět do budoucna. 

Přesně tak, ten týden je dobrovolnictví prezentováno všude v médiích a člověk se o něm může spoustu dozvědět. Přijde mi škoda se na této vlně nesvézt. Každopádně jsme s RDC již nyní v kontaktu a příští rok tuto akci využijeme více k propagaci dobrovolnictví i v našem kraji. A věřím, že se zapojí mnoho jiných organizací. 

A vaše plány?

Chceme se víc zaměřit na firemní dobrovolnictví, přiblížit se mladým lidem a rozvíjet jednorázové akce – třeba i pro aktivizaci seniorů.

A na závěr ještě jedna otázka… Sídlíte v krásném prostředí nově zrekonstruovaného Paláce Liebieg. Jak se vám v takovém prostředí pracuje?

Je to nádherné. Z kanceláře koukám do zahrady, která je zvláště teď na jaře kouzelná. V létě sleduju ruch na terase kavárny. Vlastně tu už fungujeme druhým rokem. Koná se tu spousta akcí. Kolegyně z kulturní a vzdělávací oblasti se opravdu velmi snaží a lidi sem chodí. V červnu tu bude akce Slunovrat, různé koncerty, spousta akcí…

Určitě si najdu čas na návštěvu! 

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho nových dobrovolníků i energie do dalších projektů.