Měl jsem možnost nahlédnout do běžného života v brazilské vesnici

Publikováno 1. 1. 2024 | Monika Urbášková

Věděli jste, že uprostřed Brazílie se nachází město s českými kořeny? Dokonce probíhá partnerská spolupráce, kdy tam každoročně na tři týdny přijedou dva dobrovolníci z Česka a naopak k nám dorazí brazilští dobrovolnící. Marek právě takto vyrazil do Bataypory toto léto.

Měl jsem možnost nahlédnout do běžného života v brazilské vesnici

Od začátku roku jsem hledal workcamp, na který bych mohl jet o letních prázdninách. Pořád se mi ale nedařilo najít takový, který by mě zaujal natolik, abych se pro něj rozhodl.

Pak jsem narazil na projekt v brazilském městě Batayporã, kde se nachází česká komunita. Lákalo mě, že poznám něco nového, budu šířit povědomí o ČR a celkově poznám jihoamerickou kulturu. Poslal jsem přihlášku a byl jsem vybrán. Můj projekt začínal 21. 8. 2023., ale na cestu jsem se vydal už 18. 8. Můj let začínal ve Vídni, jeden přestup ve Frankfurtu a hurá do Brazílie. Do São Paula jsem přiletěl 19. 8. brzy ráno a tak jsem měl 2 dny na objevování města.

Večer dne 20. 8. jsme se s Alžbětou, která byla vybrána také jako dobrovolník, vydali na cestu do Bataypory. Město Batayporã je vzdálené asi 10h cesty ze São Paula. Dorazili jsme ráno, kdy na nás už na zastávce čekala rodina Trachtových, kteří se o nás celé 3 týdny skvěle starali. Byli hrozně milí a pohostinní. Každé ráno jsme společně popíjeli maté a během tohoto rituálu jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí ze života v Bataypoře. Každý den pro nás rodina připravila výborný oběd a večeři. Díky Trachtovým jsme tak měli možnost poznat místní zvyklosti, za což jsem velmi rád. Bydlel jsem v samostatném pokoji s koupelnou v pamětním centru Jindřicha Trachty, kde také probíhala většina našich dobrovolnických činností.

Pracovali jsme na úpravách domu a prvních pár dní jsme o pracovali na zahradě. Upravovali jsme záhony a celkově zvelebovali zahradu pamětního centra. Druhý týden jsme malovali tradiční české motivy na sloupy domu. V nedalekém městě Nova Andradina jsme si nechali namíchat barvy podle našich představ a celý druhý týden jsme malovali. Myslím, že nám to opravdu povedlo.

Druhý víkend probíhala v Bataypoře, ostatně jako každý rok, oslava Pražského Jezulátka. Samozřejmě jsme nechyběli při pomoci s přípravou. Společně s Matoušem, který působí v Bataypoře dlouhodobě jako učitel češtiny, jsme vyrobili fotokoutek s českými motivy. Oslava se moc vydařila.

V průběhu našeho pobytu proběhlo v Bataypoře, přesněji v kapličce Pražského Jezulátka, několik mší. Vždy jsme pomáhali s přípravou a také s úklidem zahrady. Pravidelně jsme sklízeli spadané ovoce z obrovského mangovníku, který se nacházel na zahradě.

Poslední týden jsme ještě malovali české motivy na zeď honorárního konzulátu v Bataypoře. Tam jsme také vyvěsili nové vlajky Česka a EU. Překvapilo mě, že ve městě, kde žije 4000 lidí, nějaký konzulát bude.

Na závěr jsme si pro místní připravili prezentaci o Česku. Na tuto akci jsme také připravili něco z české kuchyně – štrůdl a chlebíčky.

Tři týdny v Bataypoře utekly jako voda a moc jsem si to tam užil. Jsem velmi rád, že jsem měl možnost nahlédnout do běžného života v brazilské vesnici s českými kořeny a mohl jsem pomáhat udržovat české tradice v daleké Brazílii.

Po skončení svého workcampu v Bataypoře jsem se vydal poznávat okolní země. Ze Sao Paula jsem letěl jsem do Argentiny, do Buenos Aires a také do Mendozy, odkud jsem se stopem dostal až za hranici Chile. Z Buenos Aires jsem se trajektem vydal také do Uruguaye přezdívané Švýcarsko Jižní Ameriky.

Letenku zpět do Evropy jsem měl koupenou ze Sao Paula, největšího a nejbohatšího města jižní polokoule. V tomto kouzelném městě jsem strávil svůj poslední den.

Tady moje cesta po Jižní Americe končí.



Marek Sečkař



Projekt workcampu v Bataypoře za účasti českých dobrovolníků dlouhodobě slouží k posilování vazeb mezi Českou republikou a komunitou českých krajanů v Brazílii. Dobrovolníci se v rámci projektu podílejí na zvelebování Pamětního Centra Jindřicha Trachty, zahradnických pracích nebo pomáhají s úpravou náměstí. Nejdůležitějším aspektem projektu je však prohlubování vzájemného poznávání kultur, kdy je místní komunita díky setkání s českými dobrovolníky více motivovaná zajímat se o své kořeny a původ města. Více informací o projektu naleznete na stránkách organizace INEX - Sdružení dobrovolných aktivit.



Výjezd Marka a Alžběty se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky.