Jak je na tom dobrovolnictví ve Švýcarsku?

Projekt se již od roku 2007, kdy byla ustanovena speciální Komise pro výzkum dobrovolnictví, zaměřuje na pravidelná zjišťování toho, proč a jak se lidé dobrovolně angažují pro druhé. Dotazování se tentokrát zúčastnilo přes 5000 respondentů starších 15 let. Nyní je k dispozici již pátý dobrovolnický monitor reflektující aktuální společenské trendy na téměř 200 stránkách podrobné závěrečné zprávy, doplněné řadou shrnujích grafů zaměřených nejen na demografická data o dobrovolnících, ale také na další zajímavé údaje, motivační faktory vybraných dobrovolnických skupin nevyjímaje.

Nejprve obecný přehled: V mezinárodním srovnání se Švýcarsko vyznačuje vysokou mírou dobrovolnictví; jak v oblasti formální, tak neformální dobrovolnické činnosti tak tato země zaujímá jedno z předních míst v Evropě. Téměř 9 z 10 Švýcarů se min. jednou ročně věnuje dobrovolnictví, přičemž 41 % Švýcarů tak činí v rámci nějakého formalizovaného uskupení. Průměrná časová dotace, kterou dobrovolník své činnosti věnuje, odpovídá 3-4 hodinám týdně.

Většina švýcarských dobrovolníků se přitom věnuje více než jedné aktivitě. Největší zájem dobrovolníků vykazují sportovní kluby, následované kulturními spolky a sdruženími zaměřenými na volnočasové aktivity. Silně zastoupené je i dobrovolnictví spojené s činností sociálních a charitativních, případně i církevních organizací. Sportovní dobrovolnictví láká zejm. mladší věkové skupiny (medián věku typického dobrovolníka ve sportovním klubu se pohybuje jen lehce nad 30 lety, což je výrazně níže než u dalších typů dobrovolnictví).

Dotazování se věnovalo i motivaci, kterou dobrovolníci pro svou činnost mají. Silně se v odpovědích projevovala důležitost radosti z přínosné a smysluplné práce, pro mnoho dobrovolníků je dobrovolnictví formou koníčku. Mezi osobními přínosy jsou zmiňována setkávání s dalšími, často stejně naladěnými lidmi, možnost něco změnit a něčeho hmatatelného dosáhnout. Za relativně lákavou byla označena i příležitost získat uznání a ocenění týkající se dobrovolnictví. Jako důležitý byl vnímán i seberozvoj jednotlivce.

Většina dobrovolníků je se svou činností spokojena, což přispívá k jejich dlouhodobé angažovanosti (jinými slovy: nespokojenost s výsledkem činnosti vede k tomu, že člověk o dobrovolnictví ztrácí zájem). Silný pocit spokojenosti hlásí zejm. dobrovolníci věnující se sociální pomoci a kultuře. Polovina dobrovolníků přitom reálně uvažuje, že by své zapojení dále rozšířila – velmi nakloněni jsou této možnosti zejm. mladší lidé, kteří obzvlášť byli v letos v hledáčku švýcarských výzkumníků. Díky tomu jsme se dozvědeli, že také v nejmladší sledované věkové skupině dobrovolníků (15-29 let) převažuje činnost ve sportovních spolcích a organizacích věnujících se volnočasovým aktivitám, což napovídá o tom, že první dobrovolnické zkušenosti jsou získávány nejčastěji díky zájmové aktivitě. Tomu odpovídá i to, že okolo 65 % z těchto mladých lidí jako svou hlavní motivaci uvádí to, že je práce v daných organizacích zkrátka a jednoduše baví.  

Hlavní závěry švýcarské zprávy tedy podporují poznatky většiny dosavadních šetření: Společenská angažovanost a sociální soudržnost se vzájemně podmiňují a jedno vede k druhému. Ti, kteří se dobrovolně angažují, mají více sociálních kontaktů a jsou silněji sociálně zakotveni, mají větší důvěru v své bližní a instituce a projevují silnější vazbu na své sousedy, místo bydliště i vlastní zemi. Zároveň se i ukazuje, že jakmile se člověk k dobrovolnictví v nějaké oblasti dostane, zvyšuje se jeho zájem o okolí i otevřenost vůči dalším přínosným aktivitám.

Zdroj:

https://freiwilligenmonitor.ch/wp-content/uploads/2025/08/Freiwilligen_Monitor_DE.pdf (zpráva v němčině)

https://freiwilligenmonitor.ch/wp-content/uploads/2025/08/Freiwilligen_Monitor_FR.pdf (zpráva ve francouzštině)



Foto: Pixabay, ChiemSeherin