Gruzínský čaj se nepije jen v Gruzii

Publikováno 3. 7. 2017 | Gabriela Medwell

Červen bývá velmi čilým měsícem pro většinu mladých. Končí školní rok, hlásí se o slovo budoucnost pro maturanty a pro zahraniční erasmovské dobrovolníky  přichází doba jejich vlastních mini-projektů.  A díky jednomu z nich se mohli českolipáci na severu Čech seznámit a doslova ochutnat tajemnou zemi Gruzii. Nini z Gruzie uspořádala v místní čajovně gruzínský večer.

Gruzínský čaj se nepije jen v Gruzii

 

Třetí středu v měsíci červnu se v krásné zahradě čajovny pod původními hradbami města Česká Lípa sešla třicítka návštěvníků. A tentokrát nepřišli jen na čaj, ale dozvědět se zajímavosti o krásné Gruzii v podání dobrovolnice Nini a procvičit si přitom své dovednosti v anglickém jazyce.

A co tedy návštěvníky čekalo?

Krátká prezentace zajímavostí o malé, ale půvabné zemi s výjimečnou pohostinností a výbornou kořeněnou kuchyní potěšila návštěvníky stejně jako keře a stromky v zahradě ozdobené mapkami jednotlivých regionů. Vše podbarvila gruzínská tradiční hudba a na závěr ochutnávka typických gruzínských jídel, čaje  a vína.

A proč se Nini rozhodla tento večer uspořádat?

Chtěla jsem představit svou zemi místním lidem, protože jsme zemí s bohatými tradicemi a nádhernými místy, které stojí za návštěvu. A protože bych ráda v budoucnu působila jako školitelka, tak tato akce byla pro mne také výbornou příležitostí si vyzkoušet v praxi, jaké to je stát před skupinou posluchačů.

Nejnáročnější částí celé akce pro Nini byla příprava, a to především pokrmů. Co na druhou stranu bylo pro Nini jednoduché? Co jí potěšilo?

Neuvěřitelně moc mě potěšil velký potlesk na závěr a to, jak návštěvníkům chutnaly po domácku vyrobené gruzínské pokrmy. Co mě také moc pomohlo a zahřálo na srdci byla spolupráce s mými kolegy, týmová práce s ostatními dobrovolníky.

Protože celá akce byla pro Nini zároveň jejím mini-projektem, který je povinnou součástí účasti v projektu EVS (Evropská dobrovolná služba), tak je na místě otázka, co se v přípravné a realizační fázi naučila?

Naučila jsem se, jak naplánovat a zorganizovat takovouto akci, jak si sestavit rozpočet, jak rozdělit jednotlivé povinnosti mezi členy týmu. Také jsem se naučila, že je nutné se věnovat každému sebemenšímu detailu, nezapomenout na dokumentování celé akce a v přípravné fázi pak nutnost cílené medializace.

Avšak nejen Nini se mnohému naučila. Také její kolegové z týmu a ti, kteří projekt na severu Čechu zajišťují. Tedy velké díky i jim!

Nezbývá, než Nini poděkovat a popřát mnoho štěstí a dalších učebních zkušeností.