Co přináší dobrovolnictví?

Publikováno 2. 8. 2017 | Bonum - dobrovolnické centrum Písek

Přinášíme Vám další ze série rozhovorů s lidmi, kteří mají osobní zkušenost s touto činností. Tentokrát s paní Mirkou, která byla první, kdo se v Bonu registroval a která je důkazem toho, že dobrovolnictví je vhodné i pro dříve narozené.

Co přináší dobrovolnictví?

Co Tě přivedlo k dobrovolnické činnosti?

      K dobrovolnické činnosti jsem se dostala až poté, co jsem odešla do předčasného důchodu. Předtím jsem byla plně vytížená, a to jak v práci, tak i doma. Protože jsem měla vážné zdravotní problémy, rozhodla jsem se skončit se svou profesí učitelky, a tak jsem najednou měla víc času na věci a činnosti, co mě baví.

Jaká byla Tvá první zkušenost s dobrovolnictvím?

      V časopise Písecký svět jsem náhodně narazila na sdělení, že písecká charita hledá dobrovolníky pro organizování národní potravinové sbírky. Přihlásila jsem se a setkala se tam s mnoha sympatickými mladými lidmi, kteří s dobrovolnickou prací již zkušenosti měli. Jednalo se pouze o jednodenní akci, a protože se mi to líbilo, nabídla jsem organizátorům, že v případě potřeby s nimi budu ráda spolupracovat. Po nějaké době jsem obdržela e-mail, abych v případě trvajícího zájmu kontaktovala paní Markétu Kracíkovou, která vede místní…

To jsem tedy udělala a hned při prvním setkání jsem věděla, že jsem se rozhodla správně.

 V současné době působíš jako dobrovolnice v DPS Světlo v Písku, jakou činnost tam vykonáváš? 

      Nyní docházím jednou týdně do domova pro seniory Světlo. Je to pro mě zcela nová zkušenost. Celý život jsem pracovala s dětmi a mladými lidmi a najednou jsem cítila, že bych ráda svůj čas věnovala lidem, kteří toho ve svém životě již hodně prožili a často se potýkají i s vážnými zdravotními problémy. Snažím se o to, abych jim alespoň trochu zpříjemnila čas, který už mnozí staří lidé nemohou trávit tak jako dřív a jak by si představovali. Společně si čteme, povídáme, vyměňujeme si zkušenosti a já se snažím jim především naslouchat.

 V čem Tě dobrovolnická činnost obohacuje? 

      Musím říct, že jsem si vůbec nepředstavovala, že mě tato činnost bude tak moc obohacovat. Staří lidé mají obrovské životní zkušenosti  a jsou rádi, když se mohou o ně s někým podělit. Vnitřně cítím, že čas, který zde trávím, je časem smysluplně prožitým. Chci věřit tomu, že i lidé, se kterými se tu potkávám, to cítí podobně a že jim mohu předat trochu toho hezkého, co při vzájemných setkáváních vzniká.

Máš pro nás nějakou vtipnou historku, která Tě během výkonu dobrovolnictví potkala? 

      Vtipných historek v zásobě moc nemám, pracuji tu krátce, ale dost vtipné mi přišlo např. to, že pětadevadesátiletá dáma čte noviny suverénně bez brýlí, zatímco já ve svých osmapadesáti letech bez sklíček nepřečtu nic.

 Jaké jsi měla pocity, než jsi poprvé a samostatně přišla do DPS Světla?

      Do Světla jsem šla se smíšenými pocity – také s obavou, zda mě budou lidé přijímat. Ale mé starosti se rozplynuly v okamžiku, kdy jsem se setkala s lidmi, kteří v domově pracují. I když mají náročnou práci, jsou vstřícní, milí a nesmírně ochotní.

Jaké další benefity, podle Tebe, může přinést dobrovolnická činnost ostatním? 

      Myslím si, že je mezi námi hodně lidí, kteří by rádi svůj čas věnovali někomu, kdo si toho váží. Krásné na této práci je, že se jedná o obohacování vzájemné. Jsem přesvědčena o tom, že mnozí lidé, kteří pociťují osamělost nebo cítí, že něco postrádají, by mohli najít něco, co by i jim mohlo pomoci.

      Mirko, děkuji za rozhovor a přeji další krásné zážitky!