TOTEMový vánoční příběh…

Publikováno 12. 1. 2018 | TOTEM

Není jediný, ale v roce 2017 asi nejkrásnější…

Plzeň, 20.12.2017... předvánoční podvečer, ztišené sídliště...

 

TOTEMový vánoční příběh…

Jdeme jak tři králové, já, koordinátorka dobrovolnictví, Honza, zájemce o dobrovolnickou službu, a Zdeňka, naše bývalá dobrovolnice. Jsme obloženi balíčky – v některých jsou dárečky a v některých cukroví, které napekla Zdeňka se svými dětmi. Balíčky jsou určené pro opuštěné seniory v Domově MUSS Kopretina. Nejsme Ježíškova vnoučata, prostě jenom jsme na cestě z TOTEMu za opuštěnými staroušky…

Já: „ Hele, jak se to stane, že mladá rodina s 2 dětma najde tolik peněz navíc, aby podarovala neznámé babči a dědoušky…“

Zdeňka: No manžel se mne ptal, co chci jako dárek k Vánocům a já chtěla tohle…najít pár opuštěných seniorů a udělat jim radost… „

A tak mi počátkem prosince přišel email:

AHOJ VLASTI...JESTLI TI TEDY MOHU I PO LETECH STÁLE TYKAT. POZNALI JSME SE CCA PŘED OSMI LETY KDY JSEM PŘIŠLA DO TOTEMU JAKO DOBROVOLNICE. POZVALA JSI MĚ NA ŠKOLENÍ...A TÍM JSEM U TEBE ZAČALA. TENKRÁT TO BYLO HODNĚ V ZAČÁTCÍCH A MÝM ÚKOLEM BYL TAKOVÝ ZÁBAVNÝ KROUŽEK PRO PÁR DĚTÍ. NETRVALO TO MOC DLOUHO - OTĚHOTNĚLA JSEM A VŠE SE ZMĚNILO. A JAK KOUKÁM NA STRÁNKY TOTEMU I TY JSI BYLA VELICE PILNÁ A Z TOTEMU UDĚLALA POJEM. JÁ JSEM UŽ MAMINKA DVOU DĚTÍ, JE MI 35LET  A Z PLZNĚ JSEM SE ODSTĚHOVALA DO KRALOVIC (35KM OD PLZNĚ). ALE TEĎ K VĚCI PROČ TI PO TOLIKA LETECH PÍŠU.  TAKOVÁ TA TOUHA POMÁHAT NĚKOMU JE VE MNĚ POŘÁD ... BUDOU VÁNOCE… A TEĎ PRO ZMĚNU MĚ TO UŽ NĚJAKÝ ČAS TÁHNE SPÍŠE K TÉ STARŠÍ GENERACI. CHTĚLA BYCH UDĚLAT RADOST NĚJAKÝM SENIORŮM,  KTEŘÍ TŘEBA NIKOHO NEMAJÍ  A JÁ BYCH JE MOHLA POTĚŠIT MALÝMI DÁREČKY POD STROMEČKEM. NEMÁŠ TŘEBA NĚJAKÝ KONTAKT, NEBO NEVÍŠ O NĚJAKÉM DOMOVĚ PRO SENIORY, KDE JSOU TŘEBA BABIČKY A DĚDEČKOVÉ, KTERÉ BY TO POTĚŠILO.

BUDU MOC RÁDA, KDYŽ SE MI OZVEŠ, DĚKUJI A S POZDRAVEM ZDEŇKA

Ozvala jsem se… a ráda…  a tak jsme společně s Honzou a Zdeňkou rozzářili několik seniorských očí. Někomu udělala radost kniha, někomu roční předplatné na oblíbený časopis, někomu kilovka kávy a vlastní hrneček… A všechny, včetně personálu, potěšil Zdenčin nápad, úsměv a pohlazení, které přinesla do svátečně naladěného domova pro seniory. A co navíc??? Ten den byly podepsány 2 dobrovolnické smlouvy. Zdeňka i Honza se stali pravidelnými dobrovolníky pro Kopretinu a její staroušky.