Setkání Taizé v Basileji: Bez dobrovolníků by to nešlo
Na konci minulého roku se ve švýcarské Basileji konalo 40. Evropské setkání mladých pořádané francouzskou křesťanskou komunitou Taizé. Na programu byly modlitby zpěvem i v tichu, sdílení v mezinárodních skupinkách nebo workshopy s tématy jako mezináboženský dialog, umění, spiritualita nebo vztah vědy a víry. Bylo to první setkání prakticky ve třech zemích najednou – ve Švýcarsku, Německu a Francii. Basilej ve dnech 28. prosince až 1. ledna navštívilo 20 000 poutníků z celého světa.
Setkání mladých stojí každoročně na dobrovolnících, kteří pomáhají s ubytováním poutníků, občerstvením nebo koordinací programu a příjezdů. Ti měli pobyt v Basileji prodloužený a přijeli už 26. prosince. Mezi dobrovolníky byla letos i Jana Vlachová, která navštívila samotné Taizé dokonce už čtyřikrát a při pražském evropském setkání v roce 2014 působila jako asistentka vozíčkářů. „Mou hlavní prací bylo letos vítání českých a slovenských účastníků (celkem 230), kteří přijeli ve třech autobusech a někteří i po vlastní ose,“ říká.
První pracovní den byl pro dobrovolníky informativní, druhý už trochu hektičtější. „Práce to nebyla těžká, ale stejně jsme si museli dávat pozor, aby nám vycházely počty míst ve farnostech, do kterých jsme posílali menší skupinky, většinou po pěti. Nejdříve jsme rozdělovali do farností účastníky, kteří chtěli zpívat ve sboru, anebo pracovat ve skladu potravin a v „transport groups“ (stát u zastávek MHD se šipkami a směrovat účastníky, hlavně po skončení večerních modliteb, tak, aby nebyly přeplněné spoje, a aby ti, co bydleli dále, stihli navazující vlakové spoje). Také jsme se snažily do vzdálenějších farností (v Německu a Francii) neposílat mladší účastníky,“ popisuje své hlavní úkoly Jana.
Pro všechny poutníky se nakonec podařilo najít ubytování v soukromí německých, francouzských a švýcarských rodin a kvůli setkání byly také posíleny a někdy také zavedeny speciální linky hromadné dopravy. „Já byla ubytovaná s dalšími 22 účastníky z různých zemí v rozsáhlém devítipokojovém byte,“ vzpomíná Jana.
S další dobrovolnicí Lucií Mužátkovou si po odpracovaných úvodních dnech dál užívaly setkání jako jiní poutníci. Překvapení je však čekalo na Silvestra, kdy byla na 23. hodinu v místní farnosti plánovaná modlitba za mír se zpěvy Taizé, ale krátce před začátkem bylo do mikrofonu ohlášeno, že v kostele není sbor, a proto se obrátili na dobrovolníky - zpěváky. „Takže jsme se neplánovaně dostaly i do sboru,“ směje se Jana.
A její nejsilnější zážitek? „Asi když jsem se v Basileji potkala se známými, také dobrovolníky - Ukrajinkou Nadiou, se kterou se znám od loňska a s Egypťanem Naderem, koptským křesťanem, se kterým jsem byla v Taizé v diskuzní skupince,“ vzpomíná Jana, která by jako dobrovolnice chtěla na setkání Taizé vyrazit znova. Zatím ještě neví, zda hned na to příští do Madridu, kde byla už v roce 2011 na Světových dnech mládeže.
„Pouť důvěry na zemi“ koncem sedmdesátých let zahájil bratr Roger z francouzské ekumenické komunity Taizé, a to s myšlenkou, že různé způsoby porozumění a následování Krista nejsou překážkou společné cesty křesťanů. Kontakt a dialog lidí z různých církví může naopak přispět k vzájemnému obohacení a posílení světového společenství. Předloňské setkání se konalo v lotyšské Rize a na rok 2018 se evropské setkání chystá v Madridu.
