Příběh dobrovolnice programu 3G - tři generace
Dobrovolnice Blanka Vodičková se podělila o své dojmy z prvního roku působení v programu 3G - tři generace

Prosinec 2012
Jsem čerstvá důchodkyně, co dál? Co mám dělat, aby mě to těšilo? Mohu být třeba dobrovolnicí?
…otevírám web a zadávám vyhledat dobrovolník… a hele Hestia, dobrovolníci pro děti, mají program PětP a začínají s programem 3G-tři generace, to by možná šlo, děti mě „dobíjej“, je tady kontaktní formulář, tak schválně…funguje to! Dnes se mi ozvali a jedu si popovídat, koordinátorka Radka je milá a příjemná.
Nepoznávám se - zpravidla špatně navazuji kontakt a tady mi pusa jede ostošest, Radka je zřejmě člověk na svém místě, už z prvního kontaktu jsem nadšená.
Psychologický pohovor - měla jsem obavy, ale bylo to ok a snad jsem prošla.
Úvodní školení, sešly jsme se tři potenciální dobrovolnice - já, Zdenka a Hanka, každá s jiným osudem a jinými prožitky a stejně k sobě máme blízko, proti nám dvě milé koordinátorky Radka a Monika, spousta otázek: zodpovědnost? půjde dítě s cizí paní? pro děti je spousta kroužků, potřebují babičku? ... Radka s Monikou znají odpovědi, kreslíme si vysněné vnouče a píšeme o něm příběh, všechny tři si přejeme předškoláka.
Radka a Monika nám čtou zápisy o potenciálních vnoučatech - jsou to mrňata! dvouletí, tříletí caparti – to je jasné mrňata nemůžou chodit do kroužků a potřebují babičku. Chci maličké dítě? To obnáší velký kontakt s rodiči, vlastně asi s matkou, bude to fungovat? Bude se mrně se mnou bavit?
a je tu rok 2013
leden
Jdu do Hestie dohodnout se na adoptivním vnoučeti, dostávám na vybranou šestiletého chlapečka a desetiměsíční holčičku. ...hm předškoláka jsem chtěla, mimino? zvládnu to? s malými dětmi je objevování světa krásné, taky ji jednou bude 6, bude mě potřebovat delší čas - a je to, má adoptivní vnučka bude Karolínka
jdu s Radkou poprvé za Karolínkou a její maminkou na návštěvu, budou mě chtít? sedíme, povídáme a už se Karolínka kamarádí s Radkou - fakt je bezprostřední v navazování kontaktu i s miminy, já si na Karolínku ani nesáhla (fňuk)
posílám mamince mail a ještě večer dostanu mail plný otázek, psaní mi odjakživa moc nejde, stručně o sobě něco napíšu, maminka si info pochvaluje, na revanš zas píše o nich třech a jak moc mě chtěj za adoptivní babičku
v neděli jdeme s maminkou na kafe, příjemně si povídáme, má na život podobný pohled jako já, ještě se jdu podívat na Karolínku, konečně poznávám i tatínka - sympatický Moravák, pozvali mě na příští týden na večeři do restaurace (pěkný začátek)
no jo zpoždění, výprava s miminem se nedá naplánovat úplně přesně, jak se hraje s miminem v restauraci? mám Karolínku na klíně a snažím se ji zabavit, aby se maminka v klidu najedla, stejně je to kvapík, už je zas čas kojení a pak Karolínka usíná, jede se domů
únor
supervize v Hestii, asi 10 dobrovolníků z programu PětP, každý má na starosti „problémového“ školáka, jednou za týden se sejdou a jdou spolu třeba plavat
vůbec tomu nemohu uvěřit, že se mladí takhle rozdávají, pro mě radost a euforie
slibně se vpravuji do babičkovské role, dolehla na mě choroba, s Karolínkou začínáme až koncem měsíce, je roztomilá, krásně leze po čtyřech.
březen
hraju si s Karolínkou a povídám s maminkou u nich doma
poslední schůzka nedopadla úplně ok, Karolínka se rozbrečela a nedala se uklidnit, maminka ji vzala do kočárku a venku ji uspala, maminka se na mě zlobí
nevím, co říct, jedu domů
nezvládám to - ach jo, navázat kontakt s Karolínkou se mi nedaří
s oběma rodiči vycházím dobře, jsme přes mail i telefon v častém kontaktu, zatím je to 2G
v Hestii příjemná atmosféra na supervizi, nabízejí pomoc, jak se mi dá pomoc?
duben
vůbec jsem se s Karolínkou neviděla, nějak mi to časově nevycházelo, po posledním neúspěchu mám černé myšlenky, vůbec se na adoptivní babičku nehodím, jak z toho ven? úplně to zabalit? dát si pauzu do září?
supervizi jsem nestihla, stejně nemám co vyprávět (smutek)
Hestie mne pozvala na svůj benefiční koncert v La Fabrice, úžasný zážitek, Hestie rozdává radost
novinka: v Hestii hledají dobrovolníky na třítýdenní pobyt v Bratislavě do Domova pro seniory, 3 týdny je dlouho, nic o seniorech nevím, praxe by se mohla hodit, přihlásím se
květen
zašly jsme s maminkou na kafe, divila se, že bych chtěla pauzu, nechce být sama s Karolínkou celý den, milé setkání, aspoň pro maminku jsem užitečná
konečně zas chodím na návštěvu za Karolínkou, vyrostla, oslavila první narozeniny, už není kojenec, můžu ji krmit, je z ní málem chodec (tlačí před sebou plastovou židličku a běhá po terase, bravurně zvládá nebezpečná zákoutí), maminka jí vše vysvětlí a Karolínka to chápe (no toto – vůbec mě nenapadlo, že to funguje)
maminka s Karolínkou o mně mluví určitě často, Karolínka mi říká „Bla“.
Karolínka se ode mě nechala zlochtat a smála se na celé kolo, konečně to aspoň trochu zvládám!
„užívám“ si s Hestií, vybrali si mě na prezentaci programu 3G v rozhlase a v knihovně na Vinohradech, vyprávím celou svou anabázi, být babičkou mě těší, těší mě i komunita dobrovolníků v Hestii, prezentace snad ok
Velká výprava
vybrali mě jako dobrovolnici do domova seniorů v Bratislavě, odjíždím na 3 týdny, jede se mnou Jolanka a Kristýnka z Hradce Králové, poznám nové lidi
výpravu zajišťuje Míša z Hestie, pojištění, ubytování, jízdenky a celá organizace, Míša je fajn, v Bratislavě se o nás stará Diana z C.A.R.D.O., moc milé děvče
denně chodíme za klienty HESTIA, n.o., jsou to velmi staří senioři, v domově se o ně starají po všech stránkách, pozitivně na mě působí personál, stará se klidně, trpělivě, s úsměvem.
Na starost nás má paní Lucie a ta je teda úžasná, při programu si najde čas na každého klienta trpělivě s ním dle jeho možností komunikuje. Starost o seniory je pro mě nový a silně emoční zážitek, smutné. 3 týdny utekly jak voda v Dunaji, dozvěděla jsem se toho spoustu o dobrovolnících i o péči v Domově pro seniory, nebyl to ztracený čas.
červen
jak ty děti rostou, Karolínka už je to chodec, další schůzku jsem s Karolínkou hospodařila sama, bylo to fajn
září
Karolínka mě tahá a chce si hrát se mnou (aleluja), říká mi „Blankaň“
chodíme na hřiště, spousta dětí, pískoviště, prolejzačky, kamínky a hlavně trampolína, to byste nevěřili, jak ráda Karolínka skáče na trampolíně, taky nás maminka vzala na výlet do Počernic do parku, jsou tady schody, mám obavy z pádu, maminka říká:"Karolínka nepadá. Naučila jsem ji zvládat schody a nehlídám ji. Ví, že se musí ohlídat sama" - fakt nespadla
házíme s Karolínkou kamínky do potoka, žbluňk
supervize v Hestii jinak, jen pro 3G, šéfuje tomu Monika, rozrůstáme se – je s námi Maruška a Boženka
u Hanky problém s Tadeášem, „fňukání“ staršího sourozence, řeknem své názory, a Monika to pak jak v detektivce vypointuje, Tadeáš žárlí a vynucuje si pozornost – to mě nenapadlo
chybí mi mládež z PětP, supervize je moc dlouhá
říjen
hra a hra a hra, doma i na hřišti, oběd a odpolední uspávání, během spaní si s maminkou povídáme o plánech s návratem do práce, vaříme spolu oběd
když se Karolínka vzbudí, dostane svačinu, jdeme společně ven, hlídám Karolínku a maminka si v klidu nakoupí
zase jsme s Karolínkou byly 4 hodiny samy a bylo to prima.
Hestia: Konference dobrovolnictví 2013 v Soběslavi, jedu s Monikou prezentovat program 3G, konference je zaměřená na podporu komunikace a spolupráce, seznámení se s jinými dobrovolnickými projekty
- listopad
Karolínka miluje nová slova, nakládáme plyšáky do autíčka a dohlížíme, aby jim „neplandaly“ nohy, je zimní čas a ven jsme se dostaly až za tmy, Karolínka se nebojí, spokojeně běhá, oblékám ji kapuci a hrajeme si na “trpaslíka“
supervize v Hestii, nová kolegyně Vierka, Zdenku opustila její „rodina”, smutekzbývá poděkování
děkuji Karolínce a jejím milým rodičům, fakt ať máme prima 3G vztah
děkuji koordinátorkám Radce a Monice, supervizorům a dobrovolníkům z Hestie
děkuju Dianě, Marii, Lucii, zaměstnancům a klientům z Domova seniorů v Bratislavě i dobrovolnicím Jolance a Kristýnce
před rokem to bylo jedno jediné (promyšlené) rozhodnutí, zažila jsem tolik radosti, poznala spoustu příjemných lidí
nejde jen zážitky s „mou rodinou“, našla jsem cestu k dobrovolníkům, jejich komunita je motivující a dobíjí mě
nemám pocit, že bych moc dávala, ono mě to baví, asi celý život si toužím hrát, v šedesáti na pískovišti vypadáte jako cvoci - ale když je s Vámi Karolínka a ještě ji to s vámi baví …
senioři se prý k dobrovolníkům nehrnou, nevědí, o co přicházejí