Instruktorka - Příběh dobrovolnice Marie Linkové

Publikováno 28. 6. 2012 | Hestia

Marie Linková (59 let) je dobrovolnicí v Římskokatolické církvi v kongregaci Salesiánů Dona Boska v Praze. S mladými lidmi pracuje od roku 1993, kdy s nimi začala připravovat v Salesiánském divadle v Kobylisích taneční představení. Od roku 1995 zápasí s rakovinou a s dalšími narůstajícími omezeními. V roce 2004 se po dlouhé intenzivní spolupráci jako dobrovolnice stala členkou Salesiánské rodiny. Nyní působí v týmu instruktorů Salesiánské školy animátorů.

Mám velké problémy ve škole. Doma se nejsem schopen pořádně učit. Je to u nás teď velmi těžké. Hledám svůj vztah k Bohu a cestu k němu. Nevím, jak se ze všech svých problémů vybabrat. S těmito a mnoha dalšími problémy přicházejí mladí lidé za Marií Linkovou, které důvěřují a otevírají jí své častokrát velice zraněné srdce.  Z Marie, přes mnoho těžkostí a nemocí, které na ni doléhají, stále vyzařuje život. Sama říká: „V době vážné nemoci jsem začala víc nebo možná citlivěji objevovat rozměr živého vztahu s Bohem. A výsledek? Když jsem dostala Jeho darem šanci být dál tady na zemi, pochopila jsem mnohem hlouběji toto: Pokud má zůstat náš vztah (Bůh – člověk) stále živý, je potřeba Vzkříšeného hledat v těch okolo. Jak prosté! Vždyť jdeme do Království společně a je to tedy zcela přirozené.“

Po ročním působení v týmu instruktorů Salesiánské školy animátorů si Marie získala svým osobním přístupem srdce mladých. Schopnost vyjádřit hluboké touhy scénickým tancem či jinými tvořivými aktivitami pomáhá novým připravujícím se dobrovolníkům objevovat sama sebe i Boha jinak a silněji. Snadno k ní nacházejí důvěru a otvírají jí své životy. Jedno svědectví za všechny: „Jestli to tak můžu napsat, tak jsi pro mě v mnohých věcech vzorem. Víš, když jsem tě poznala, tak jsi vyzařovala takové světlo a pokoj a já jsem neměla problém otevřít se ti, jako bych tě znala už tak dlouho. Úplně mě překvapilo taky to, jak otevřeně a láskyplně jsi mě přijala, jako bych byla někdo výjimečný. Sama víš, že moje sebevědomí není zrovna nejlepší, ale ty jsi mi ukázala, že já sama mám nějakou hodnotu a za to ti neskutečně moc děkuju.“

Velmi důležitý průběžný motiv v Salesiánské škole animátorů vidí Marie ve vztahu instruktor – animátor, tedy ve velmi osobním vztahu, díky němuž se pak rozvíjí pravidelná setkání s instruktory (často mimo víkendy pro dobrovolníky). Počáteční impuls vznikne buď z atmosféry přímluvné modlitby, z workshopů na dané téma nebo ze zážitkové formy zpracovaného programu: meditace evangelia, modlitby jinou alternativní formou, příprava a zpytování svědomí, reakce na liturgické období apod. Ze zpětné vazby je pak možné přečíst, co děvčatům a chlapcům sedlo nebo nesedlo, co a v jaké rovině je přiblížilo k Pánu. Důležitá je i rovina důvěry, která byla i pro Dona Boska půdou k otevření srdce a jeho zúrodnění. Čím dál více obdivuje prvky jeho preventivního systému: laskavé potvrzení každého mladého, upřímného přiznání, vlastní zkušenost prožívaného vztahu s Bohem, rozměr rodinnosti, radostné přijetí každodennosti i důvěra v Boží přítomnost a Jeho bezprostřední působení.

Velmi mě oslovilo kázání na animátorském setkání v Pardubicích: svatost prezentovaná jako obyčejná každodenní otevřenost pro lásku, dobro, pro dobrý vztah s Pánem, protože o jeho přátelství stojím (ale pokud ho nevidím v druhém člověku, je to z mé strany pokrytecké). Je to svatost prostá, radostná. Vždyť nejde o žádný výkon, ale o lásku, ale především o Jeho lásku. Viděla jsem, jak děcka pochopila postupně a s nadšením, že svatost je vlastně normální součástí života věřícího člověka, je to něco, co stojí za to žít!“

„Co mě oslovilo a vlilo velkou chuť k práci s mladými, tedy i dobrovolníky? Příklad mnoha salesiánů. Františkovo stálé duchovní vedení, Ládisovy citlivé výklady Písma a jeho obrovská pokora, Járovy postoje a způsob, jak hledat svou životní cestu a stejně tak podání těchto myšlenek u Jardy Trávníčka a jejich upřímná opravdovost a nasazení se pro život cesty mladých. Samozřejmě příkladů je mnohem víc a každý, koho mi Bůh v životě poslal do cesty, je jakýmsi nosným pilířem. Proto vidím toto důležité i u animátorů.“

Marie vystupovala také v televizním dokumentu „Dobrovolnictví jako životní etapa“ kde se ukazuje, jak je dobrovolnictví pro život z víry důležité.

******************************************************

Příběh je převzat ze sborníku Dobrovolníci mění svět - sborník příkladů dobré praxe, vydal Národní institut dětí a mládeže MŠMT 2011

Pokud vás zajímají další příběhy dobrovolníků, nabízíme celý sborník ke stažení zde.