Energetik - Příběh dobrovolníka Miroslava Svitáčka

Dobrovolníkem jsem prakticky od svých studentských let. Po ukončení školy jsem pomáhal v organizaci zdravotně postižené mládeže, kterou jsem sám jako člověk s tělesným handicapem později řadu let vedl. Po roce 1989 došlo k rozpadu podobných uskupení a ti nejaktivnější založili organizace nové. Tak vzniklo také občanské humanitární sdružení Oáza, ve kterém se mi podařilo propojit moje dlouholeté osobní dobrovolnictví s dobrovolnictvím firemním. A proč jsem si před lety vybral právě Oázu?  Josefa Černého, který tuto organizaci vede, znám již mnoho let. Přestože je nevidomý, dokázal vystudovat vysokou školu a stmelit skupinu zdravotně postižených osob, převážně tělesně a zrakově postižených, kteří si řekli, že když se nepostará stát, poradí si sami. Zaujala, ba přímo mne fascinovala ta urputnost a vytrvalost jít za určeným cílem a dokázat, že když se chce, tak jde opravdu všechno.

Právě proto jsem Oázu doporučil svému zaměstnavateli ČEZ – Jaderná elektrárna Dukovany jako tu, které je možné pomáhat v rámci projektu Čas pro dobrou věc. V rámci tohoto projektu mohou zaměstnanci ČEZ jeden den v roce pomáhat neziskovému sektoru. Tento den mají firemní dobrovolníci zaměstnavatelem proplacený. Navíc firma tento den organizačně a logisticky podporuje, komunikuje s neziskovými organizacemi, dopraví dobrovolníky na místo, poskytne potřebné pomůcky atd. Tyto organizované dobrovolnické dny dobře fungují jako team-building. Pokud má ale zaměstnanec zájem pomoci konkrétní organizaci, kterou zná, může se zapojit individuálně, jako jsem to udělal i já. Postupně se ke mně přidali i zaměstnanci hodonínské elektrárny a dnes musím uznat, že také v dukovanské lokalitě je velká skupina dobrovolníků, a to i z blízkého okruhu mých spolupracovníků.

Já jsem se zatím v Oáze zúčastnil všech ročníků dobrovolnických dnů, a to i přesto, že z naší malé vesničky u Třebíče je to do Hodonína více jak 130 km. Jak probíhal v Oáze letošní firemní dobrovolnický den?  Kolemjdoucí po dobrovolnících v oranžových tričkách, vyrobených právě pro tento den, zvědavě pokukovali a občas se někdo zeptal, co se to děje. Pro některé z nich byl náš dobrovolnický den inspirací – po rozhovoru s námi se rozhodli, že přijdou do Oázy také pomáhat. Tentokrát bylo třeba udělat plot, nanosit prkna, nařezat, natřít a přišroubovat na latě. Oklepat a srovnat několik náklaďáků cihel z bouraček.

Když do areálu Oázy vjela bílá Fabie s logem ČEZ a civilní Fabie s pražskou poznávací značkou, komentoval to kolega slovy: „Kontrola z hodonínské elektrárny a z Prahy“. Z pražského auta ale vystoupila příjemná paní, která má na Hlavní správě ČEZ na starosti celý projekt dobrovolnictví, a z řidiče se vyklubal profesionální fotograf. Druhá sympatická paní se stará o oblast komunikace v hodonínské elektrárně. Vedoucí Oázy Jožka je provedl po celém areálu, ukázal jim jednotlivé dokončené i nedokončené domy, vyprávěl o činnosti a dalších plánech. K nám se obě mladé paní vrátily už převlečené v pracovním oděvu a chopily se barvy a štětců. Kolega Michal jenom zíral: „Tak tohle mi chlapi v práci neuvěří.“

Ještě bylo potřeba udělat nějaké terénní úpravy, natřít oplechování střech, vytrhat přerostlý porost, posekat trávu, opravit a natřít dětské prolézačky a vymontovat rozbité okenní křídlo po nezdařeném vloupání. Co jsme nestihli my, udělá později jiná skupina dobrovolníků

Projekt firemního dobrovolnictví skupiny ČEZ znamená pro Oázu další formu pomoci. Kromě účasti na něm jsem také lidi z Oázy informoval o projektech vyhlašovaných nadací svého zaměstnavatele, kterých se poměrně úspěšně zúčastňovali. Finanční prostředky od Nadace ČEZ tak ve svém součtu umožnily dokončení jednoho z šesti dvojdomků, které Oáza buduje.

A co říct na závěr? U mnoha lidí se v souvislosti s firemním dobrovolnictvím setkávám s neochotou a přirovnáním k socialistickým akcím „Z“. Kdo ale jednou přišel, chodí znovu a znovu. A já považuji za čest, že mám možnost i v rámci firemního dobrovolnictví pomáhat dobré věci.

******************************************************

Příběh je převzat ze sborníku Dobrovolníci mění svět - sborník příkladů dobré praxe, vydal Národní institut dětí a mládeže MŠMT 2011

Pokud vás zajímají další příběhy dobrovolníků, nabízíme celý sborník ke stažení zde.