O motivaci dobrovolníků ve Spojeném království, a nejen o ní

Publikováno 6. 2. 2018 | Andrea Skopkova

Britské dotazníkové šetření zaměřené na dobrovolnictví a občanskou společnost odpovědělo nejen na to, co dobrovolníky láká, ale i na to, co je odrazuje.



 

O motivaci dobrovolníků ve Spojeném království, a nejen o ní

Předloni se v zemi za Lamanšským průlivem přihlásilo k dobrovolnictví více než 21 milionů tamějších obyvatel, z toho víc než polovina tak činí minimálně jednou za měsíc. Jejich přepočteným ekonomickým přínosem by podle webu Volunteeringmatters.org mělo být až 24 miliard liber, což představuje téměř 10% nárůst od předchozího měření, přestože podíl pravidelně pomáhajících dobrovolníků zůstává víceméně stejný.

Šestnáctý Almanach občanské společnosti (UK Civil Society Almanac), který tato data pravidelně reflektuje, odhalil, že dva z pěti dospělých se alespoň jednou za rok zapojí do dobrovolnických činností. Ve věkovém segmentu od 16 do 25 let je to téměř každý druhý. Sledováno je zejména pravidelné dobrovolnictví formálního charakteru, tedy takové, které je zprostředkováno nějakou organizací či spolkem. Pozornosti neunikly ani otázky, směřující na důvody k dobrovolničení. Mezi nejčastěji zmiňovanými motivy bylo uváděno níže uvedené desatero.



1. chuť zlepšit některé věci či pomoci lidem

2. osobní vnímání důležitosti dané věci

3. možnost využití volného času

4. příležitost k uplatnění schopností

5. touha potkat se s novými lidmi a získat přátele

6. osobní zkušenost se záležitostí, která je skrze dobrovolnictví propagována či podporována

7. pocit potřebnosti či nezbytnosti dané činnosti pro komunitu

8. pomoc lidem jako součást životní filozofie

9. ovlivnění okolím (vzor mezi rodinou či přáteli)

10. náboženské důvody

 

  Zkoumány byly i důvody, které někdejší dobrovolníky od dobrovolnictví odrazují. Šetření provedené ve Spojeném království v letech 2015 a 2016 je pojmenovalo jako bariéry, chcete-li překážky dobrovolnictví, které opět zmiňujeme níže.

1. nedostatek času z pracovních či rodinných důvodů

2. zdravotní obtíže či stáří

3. nedostatek času z důvodu, že aktivita je časově náročnější, než byl předpoklad

4. dobrovolnictví jako nahodilá událost  

5. ztráta zájmu

6. odstěhování se z místa, kde původní dobrovolnictví probíhalo

7. organizace zprostředkovávající dobrovolnictví už pro dobrovolníka nemá původní význam

8. pocit splnění svého závazku

9. diskontinuita dobrovolnictví vázaného na tehdejší pracoviště či studium

10. pocit nedocenění vložené snahy



Bez zajímavosti nejsou ani zjištění ohledně gendrového rozložení dobrovolníků. Opět se ukázalo, že poměr žen a mužů se v zásadě vyrovnává (převahu si však ženy udržují v rámci neformálního dobrovolnictví a v zaměstnanecké oblasti tohoto sektoru). Rozdíly však nalezneme zejména v aktivitách, které tyto dvě skupiny vykonávají nejčastěji. Obě pohlaví se nejvíce věnují organizačním pracím, což je vedle fundraisingu nejčastější způsob zapojení dobrovolníků v Británii. Ženy se krom toho o něco častěji věnují návštěvám potřebných, vzdělávání a také administrativním činnostem, které nelze snadno zaškatulkovat, zatímco muži se vyskytují v pozicích zahrnující poradentsví, reprezentaci, vedení spolku, agitování či zajišťování přepravy.



Na přehled dalších dat se podívejte v krátkém videu.

 

 

Zdroje:

https://data.ncvo.org.uk/category/almanac/voluntary-sector/volunteers-wo...

https://volunteeringmatters.org.uk/why-volunteer/