Seniory rozesmívají nejen děvčata, ale také chlapci

V nedávné době se udělovaly ceny Křesadla, ty získávají lidé, jež věnují svůj volný čas bez nároku na odměnu potřebným lidem nebo potřebným aktivitám. Mezi desítkami oceněnými byla i Helena Hanušová, která pracuje jako vychovatelka v prachatickém domově mládeže a se svou rodinou v Prachaticích i mnoho let žije.

A právě samotná práce s dětmi přispěla k získání této ceny. Helena Hanušová totiž se svými svěřenci navštěvuje hospic svatého Jana Nepomuka Neumanna, dnes už čtvrtým rokem. Společně se pacientům snaží zpříjemnit chvilky, a to například zpěvem a nebo různými tvořivými dílnami.

A kde vznikl tento nápad? Podle slov Heleny Hanušové, chtěli studentům ukázat, že existuje i jiný život. „Většinou vidíme jen tu svou cestu, splníme si nějaké povinnosti, například studentské nebo pracovní a volný čas si plánujeme podle toho. Návštěvami v hospici jsme se ale všichni přesvědčili, že existují jiné problémy a ty naše v této chvíli házíme za hlavu,“ vyprávěla vychovatelka s tím, že za pacienty chodí raději v menších skupinách, které jsou pro vnímaní ale i pohodlí pacientů vhodnější.

Jak sama přiznala dobrovolnice, počáteční návštěvy byly hodně naplánované. „Už dlouhou dobu dopředu jsem si dělala seznam, kdo všechno se mnou do hospicu půjde. Samozřejmě, že tomu musel předcházet rozhovor s dětmi. Bylo důležité připravit je na to, do čeho vlastně jdou,“ řekla Helena Hanušová a upřesnila, že dnes jsou už návštěvy mnohem spontánnější.

Problému, kterého se vychovatelka nejvíc na začátku bála, spočíval v tom, aby se mladí na pacienty moc neupnuli. „Přece jenom hrozí to, že jeden týden tam daný pacient může být a druhý už bohužel ne. A toho jsem se hodně bála. Jak se ale později ukázalo, děti byly a jsou v tomhle perfektní. Mohu také potvrdit, že když někomu pomůžete bez jakékoli myšlenky na odměnu, prostě jen tak, zahřeje to u srdíčka,“ s přesvědčením tvrdila vychovatelka. Podle slov Heleny Hanušové je patrné, že dnešní mládež není jen špatná, jak se často tvrdí. „Zájem mají nejen děvčata, ale také chlapci. V každém ročníku se tak objeví mnoho dětí, které chtějí pomáhat. Dokonce některé chodí do hospicu i individuálně,“ popisovala vychovatelka.

Helena Hanušová tak s dětmi tráví hodně času. A to nejen v hospici, ale převážně na internátě. Při společných chvilkách si tak se svými svěřenci povídá o ledasčem. „Po příchodu z hospicu samozřejmě řešíme naše pocity, které jsme z návštěvy měli, a jak je zvládáme. Jinak ale všem ráda pomohu i s domácími úkoly a nebo s čímkoli, co je trápí. Společně se ale také dost nasmějeme,“ řekla vychovatelka.
Po čtyřech letech dobrovolnické práce navrhlo vedení hospice dobrovolnici Helenu Hanušovou na cenu Křesadla. Jaké měla pocity, když se takovou zprávu vychovatelka dozvěděla?

„Abych řekla pravdu, myslím si, že na cenu měl být navržený nikdo jiný. Já totiž práci s dětmi považuji za své poslání, proto také vychovatelkou jsem. O tom jsem se přesvědčila i v době, kdy jsem si zkusila práci v obchodní sféře. Ne, že bych nebyla ráda za zkušenosti, které jsem tam nasbírala, ale k dětem jsem se vrátila mileráda, je to prostě můj život. A naše návštěvy v hospicu beru tak, že jim chci ukázat jiný svět. Je to ten správný směr pro to, aby se z nich stali dobří lidé, kteří druhým pomohou bez nějaké očekávané odměny,“ komentovala dobrovolnice s tím, že ceny si váží hlavně z toho důvodu, že je spojená s prachatickým hospicem. „A samozřejmě také dětmi. Vždyť už i ony byly za svou činnost odměněné, a to cenou Dobrá parta,“ dokončila Helena Hanušová.

***

„Zájem mají jak děvčata, tak i chlapci. V každém ročníku se tak objeví mnoho dětí, které chtějí pomáhat,“ řekla Helena Hanušová
Helena Hanušová Původně pochází z Třeboně, v Prachaticích studovala střední školu a po jejím vystudování i tady se svým manželem zůstala. Práci vychovatelky vykonávala kromě desetileté pauzy celý život. Se studenty navštěvuje prachatický hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna už čtvrtým rokem. Už dříve získali studenti ocenění v kategorii Dobrá parta. Letos získala za svou dobrovolnickou práci v hospici sama cenu Křesadla