Plzeňan bude půl roku učit děti v Himálajích
Výška více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejbližší silnice vzdálená čtyři dny chůze. V podstatě jediné spojení se světem přes satelitní telefon. V takových podmínkách bude půl roku žít Plzeňan Štěpán Pastula

Výška více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejbližší silnice vzdálená čtyři dny chůze. V podstatě jediné spojení se světem přes satelitní telefon. V takových podmínkách bude půl roku žít Plzeňan Štěpán Pastula (28). V dubnu totiž odjede jako dobrovolník do školy ve vesnici Kargyak v Himálajích.
„Vystřídám lidi, kteří tam působí teď. Hlavním cílem je dohlížet na místní učitele. Navíc budu místní děti učit angličtinu a základy matematiky,“ říká Pastula.
To ale zdaleka nebude všechno, co bude muset v náročných vysokohorských podmínkách dělat. Dobrovolník totiž ve škole vykonává funkci manažera, lékaře nebo správce místní nepříliš propracované internetové sítě. Absolvovat musí náročné psychologické testy.
„Když jsem si četl podmínky k přijetí do projektu, stálo tam, že dobrovolník by měl splňovat několik předpokladů. Od znalosti angličtiny přes dobrou fyzickou kondici až po schopnost opravit solární elektrárnu,“ konstatuje s úsměvem Plzeňan, který se přihlásil především kvůli svému zájmu o východní kulturu a buddhismus. „Navíc mě vždycky přitahoval život horalů. Je sice hodně drsný, ale zároveň má svůj půvab. Lidé tam mají úplně jinou mentalitu než u nás. Stát se může samozřejmě cokoli, ale věřím, že můj pobyt tam bude přínosem jak pro ně, tak pro mě,“ sděluje.
Podle svých slov má největší obavy, co s ním udělá velká nadmořská výška. „Těžko říct, jak na to organismus zareaguje. Zkušenosti s pobytem ve vysokohorském prostředí mám, tak to snad nějak zvládnu,“ dodává. Před nedávnem strávil osm měsíců na Novém Zélandu, kde část pobytu strávil chozením a lezením po místních horách. Zkušenosti má také z californie z pohoří Sierra Nevada.
Sluneční školu otevřela organizace Surya na podzim roku 2008. V současné době slouží zhruba pro osmdesát dětí z Kargyaku a jeho okolí. „Je velmi složité dostat se tam k dobrému vzdělání. Nejbližší škola byla do té doby vzdálená asi sedmdesát kilometrů. Děti tu musí pomáhat třeba při práci na poli, aby rodina byla schopná přežít zimu. Když chodí do školy, je to v podstatě vyloučené. V mnoha případech navíc děti ve větším městě zůstanou. Naše škola umožňuje, aby rodiny zůstaly pohromadě,“ říká Pastula.
Zájemci o projekt mohou jednatřicátého března přijít do plzeňského M klubu, kde se od devatenácti hodin uskuteční promítání dokumentu o stavbě školy. Dozvíte se tu také, jak se do tohoto projektu můžete zapojit.