Křesadlo si považuji jako Oscara, říká Chlad

Publikováno 29. 3. 2010 | Hestia

Jako první si Křesadlo potěžkal Rudolf Chlad, bývalý starosta dobrovolných hasičů v Božím Daru

Obětovat svůj volný čas pro druhé. Pomáhat nezištně a trpělivě. Být na pravém místě, když je to potřeba. To jsou přednosti, kterými se může pyšnit řada lidí. Oni to však nedělají. Naopak skromně pečují o nemocné, pomáhají nemohoucím nebo se věnují opuštěným dětem. A právě takovým lidem patřil čtvrteční večer na hradě Loket. Byl určený osobnostem, jež si za svoji dobrovolnickou činnost vysloužily nominaci na Křesadlo. Čtyři z nich pak cenu dostali. Podle organizátorů by si ji však zasloužili všichni.

Jako první si Křesadlo potěžkal Rudolf Chlad, bývalý starosta dobrovolných hasičů v Božím Daru. Veřejnosti je také znám jako dřívější náčelník Horské služby Krušných hor. Cenu získal za celoživotní práci trenéra, záchranáře a hasiče.„Původně jsem měl být porotce,pak mě ale nominovali na Křesadlo, tak jsem se této funkce musel vzdát. Opravdu mě to zaskočilo,“ reagoval Chlad.„Křesadlo je moc milá a příjemná cena. Dovolte mi drobné srovnání - s Oscary. U těch musí být na začátku hromada peněz, pak tedy umění a spousta práce. Ale tady je to bez peněz a výsledek je daleko morálně větší a silnější. Proto Křesadlo je pro mě takový Oscar. Mám z toho obrovskou radost,“prohlásil Chlad.

Další oceněnou byla Renata Macháčková ze Sokolova. Starostlivě a hlavně obětavě totiž pečuje o svoji osamělou sousedku. „Taková pocta mě velice překvapila. Zvlášť, když pomáhám pouze jednotlivci,“ podotkla Macháčková.

Křesadlo si z hradu odnesla také Kateřina Stixová z Ostrovského Macíku. A to za péči o zvířata a ekologickou výchovu dětí. „Dobrovolníků, kteří dělají neobyčejné věci, je tady celá řada. Proto si cením, že jsem byla vybraná zrovna já. Musím přiznat, že jsem byla hodně překvapená,“ svěřila se Stixová.

Čtvrtou majitelkou Křesadla je Růžena Jírová z Dobrovolnického centra při Farní charitě v Chebu. „Již za mlada pomáhala chudým dětem. Nyní se věnuje seniorům v léčebně dlouhodobě nemocných. Povídá si s nimi, naslouchá jim, drží je za ruku, když umírají. Její chuť, aktivita, trpělivost a touha pomáhat je vzorem mladším dobrovolníkům,“ řekl o Růženě Jírové moderátor akce Aleš Háma. Pro cenu si nemohla přijít, poslala ale za sebe zastoupení. Ocenění si váží.