Dobrovolnictví ve sportu

Organizovaných dobrovolníků ve sportu¹⁾ je v České republice zhruba 200 000 a zajišťují na celém jejím území nejrůznější činnosti nezbytné pro provozování organizovaného sportu. Jedná se o práci jak vysoce odbornou (trenéři cvičitelé), vázanou na určité vzdělání, tak také o práci nevyžadující odbornou způsobilost (pořadatelství, organizování, doprava, údržba atd.). Bez přispění dobrovolníků by se stal sport mnohem nedostupnější. Odhadovaná hodnota jejich práce převyšuje výši finanční podpory sportu z rozpočtu České republiky.

Na našem území byl sport na dobrovolné práci od počátku budován a způsob jeho fungování na této bázi byl zachován také na počátku třetího tisíciletí.  Typickým znakem dobrovolnictví ve sportu je celoživotní spojení s jednou tělovýchovnou jednotou nebo jedním sportovním klubem. Zpravidla se sportovec zapojí jako dobrovolník tam, kde sám aktivně sportuje nebo sportoval. 

Základní sport (z anglického: grassroots sport), stojí v celé Evropě na základech práce dobrovolníků. Tento fakt prokazuje mimo jiné průzkum Eurobarometr prezentovaný v březnu 2010: Sport a tělesné aktivity, podle kterého  se 7% občanů Evropské unie podílí svou dobrovolnou prací na zajištění místních sportovních aktivit.

Dobrovolníci, a to nejen ve sportu, nejsou za svoji činnost ve prospěch druhých dostatečně společensky oceňováni, nedostává se jim systémové podpory. Také z těchto důvodů je někdy složité najít potřebnou motivaci, proto dobrovolníků ubývá a jejich věkový průměr se zvyšuje.

¹⁾ Rada Evropy definovala SPORT jako: „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“

Za obsah této sekce odpovídá Mgr. David Kovář (kovar@cstv.cz)