Řízení programů ve zdravotnictví

Vývoj dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních prošel od svých počátků významným vývojem. Jejich rozvoj iniciovala v roce 1999 Hestia NDC a průkopníky byly v několika dalších letech i další nestátní neziskové organizace. Metodický rámec potřebný pro konkrétní fungování dobrovolníků v českých nemocnicích ale vznikal od počátku z iniciativy zdravotníků uvnitř nemocnic. Pilotním prototypem je dobrovolnický program ve Fakultní nemocnici v Motole.

V Současné době si již dobrovolnické programy ve zdravotnických zařízeních organizují a řídí samy nemocnice (např. FN v Motole, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, Krajská nemocnice Liberec a další…) nebo na programu spolupracují s místní nestátní neziskovou organizací.
Odkazy na výše uvedená zařízení naleznete prozatím zde.

Aby mohl být dobrovolnický program jedním z nástrojů, který přispívá ke zvýšení kvality péče ať už v nemocnicích nebo v sociální oblasti, musí být dobře nastavený a vedený z obou stran.  

Bezpečné zapojení „laických lidských zdrojů“ v profesionálně řízeném a strukturovaném nemocničním prostředí vyžaduje dobře nastavené mantinely a profesionální koordinaci celého programu:

a) Za nastavení pozice dobrovolníka, bezpečný průběh a efekt dobrovolnické činnosti ve zdravotnickém zařízení zodpovídá sama nemocnice, ať už s někým spolupracuje nebo ne, proto jsou pravidla programu definována v metodickém doporučení MZČR:

a1) „Metodické doporučení pro zavádění dobrovolnického programu v nemocnici v souladu s procesy řízení rizik a bezpečnosti pacientů“

Viz Portál kvality – projekty 2008.

a2) „Metodika evaluace dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních“

Viz Portál kvality – projekty 2009.

b) Kvalitní management dobrovolnického programu ze strany spolupracující nestátní neziskové organizace může být podpořen akreditací u Ministerstva vnitra ČR, na základě kterémůže NNO požádat o finanční dotaci.

c) Postavení dobrovolníka v sociálních službách je sice definováno v  novele zákona č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, která byla přijata roku 2007 (viz kapitola Dobrovolnictví a paragrafy), ale aktuálně probíhající diskuze naznačují potřebu úpravy do podobného metodického pokynu jako má MZČR.

Vzdělávání a supervize pro koordinátory dobrovolníků ve zdravotnických zařízeních

Dobré proškolení koordinátora dobrovolníků je nutným předpokladem pro úspěšné řízení dobrovolnického programu. Desetiletá zkušenost ukázala, že dobrovolnická činnost ve specifickém provozu zdravotnických zařízení, která má být přínosná a zároveň pro všechny bezpečná, vyžaduje, aby nemocnice měla svého vyškoleného koordinátora, i když na programu spolupracuje s dobře fungující NNO. Vzdělávání a supervizím koordinátorů ve zdravotnických zařízeních se speciálně věnuje společnost Consult Hospital pod vedením MUDr. Ivany Kořínkové:

a) Pro vzdělávání koordinátorů byl vytvořen speciální vzdělávací program „Certifikovaný kurz pro koordinátory dobrovolníků a dobrovolnických programů v systému zdravotní péče“, který je akreditovaný MZČR a je určen pro zdravotnické nelékařské pracovníky

b) Consult Hospital realizuje i nadstavbové tematické semináře a supervize pro koordinátory dobrovolníků a dobrovolnických programů ve zdravotnictví a poskytuje konzultační služby a podporu pro nově zaváděné dobrovolnické programy ve zdravotnických zařízeních