Co z toho ti lidé mají?
Jedna anketa mezi britskými dobrovolníky zjistila, že jedinou činností, která jim přináší větší potěšení než právě jejich dobrovolná pomoc, je divoký tanec.

V daleké historii pramenilo dobrovolnictví, ještě než se mu tak začalo říkat, z čistě nezištných důvodů. Jedinou odměnou byl hřejivý pocit z vykonaného dobra. Dnes je situace trochu jiná. Každý dobrovolník něco za svou pomoc přece jen očekává. Často jsou to zkušenosti v oblastech jinak nedostupných, později využitelné ve studiu nebo v zaměstnání. Dobrovolná činnost je přitažlivá také pro svou různorodost a operativnost. Nově získaní přátelé zaručují nové zážitky, nová řešení problémů, nový pohled na svět a samozřejmě také zábavu. V neposlední řadě je pro dobrovolníky velkým přínosem získaná či posílená sebedůvěra.

Zejména lidem z tzv. sociálně slabých skupin může dobrovolnictví nabídnout způsob, jak se zařadit do společenského dění. Nezaměstnaným pomáhá získat zkušenosti, které v budoucnu využijí při práci. Zdravotně postižení se díky dobrovolným aktivitám zapojují do společnosti, která je potom lépe chápe jako její samozřejmou součást. Lidé v důchodovém věku mohou pomoci zejména v oblasti služeb seniorům, ale také při předávání zkušeností mladším - například svým ošetřovatelům z řad dobrovolníků. Tak mohou pomoci řešit i generační problémy ve společnosti. Důležitější je však získaný pocit užitečnosti.

Ve zpovědích se dozvíte přímo od dobrovolníků, co jim dobrovolnictví přináší, a od organizací jejich zkušenosti s dobrovolníky.