Jak pracovat s dobrovolníky
Univerzální rada pro všechny organizace
Nikdy nezapomenout děkovat dobrovolníkům za jejich pomoc !
TYPY ORGANIZACÍ
Rozdělení může být velmi různorodé, ale nejjednodušší bude rozdělit dobrovolnické organizace na dvě skupiny:
Dobrovolnictví působící zvenčí dovnitř - v tomto případě jde o strukturovanou organizaci (např. nemocnice nebo domov seniorů), ve které pracují profesionálové a která se rozhoduje začít s dobrovolníky spolupracovat či stávající spolupráci s dobrovolníky dosud náhodnou začít strukturovat a profesionalizovat. Zde je pozitivním prvkem profesionální řídící zázemí organizace, problémem se může stát nově vytvářený vztah mezi "domácími" profesionály a přicházejícími dobrovolníky kteří mohou být vnímáni jako cizorodý prvek. Profesionálové mohou mít obavy, že jim dobrovolníci "berou práci", nebo naopak přinesou nové starosti, že budou nespolehliví, že jim budou vidět "pod pokličku" jejich práce.
Dobrovolnictví vzniklé zezdola nahoru - jedná se o dobrovolnictví založené na neformální skupině přátel, která postupně zraje až k neformální strukturované skupině, obvykle občanskému sdružení. Zde působí jako pozitivní prvek neformální a spontánní nadšení všech zúčastněných, které pomáhá překonávat počáteční obtíže. Problematickou se zde může ukázat profesionalizace dobrovolnické činnosti, podobně jako u každé jiné NO, která se ocitla před krizovou úrovní profesionální strukturace. Skupina přátel, která se dobrovolně zapojila do prospěšné činnosti, se pochopitelně brání jakémukoliv formálnímu uspořádání.
PROČ VŮBEC PRACOVAT S DOBROVOLNÍKY?
Když to shrneme a velmi zjednodušíme, tak po česku by to znělo asi jako: "...za málo peněz, hodně muziky!" Bezesporu je možné tvrdit, že profesionálně uchopené dobrovolnictví může organizaci přinést velmi mnoho:
Finanční úspory - ještě stále neumíme přesně vyčíslit kolik Vám dobrovolníci ušetří. Vyjádřit ekonomicky hodnotu dobrovolnické práce je jedním z cílů Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 a to především ve světě.
Zviditelnění organizace - dobrovolníci o Vás budou mluvit nejen doma, ale i jinde mezi svými přáteli, v práci. Obecně by se dalo dobrovolnictví přirovnat ke sněhové kouli, která se kutálí a nabaluje na sebe další sníh.
Zprostředkování cenných kontaktů - spokojení dobrovolníci často přivádí do organizace další dobrovolníky a nejen je. Dobrovolník, který se ztotožní s posláním organizace je schopen zprostředkovat i další zdroje ať finanční nebo materiální.
Bezplatná reklama - velká většina toho, co je uvedeno v předchozích odstavcích je pro organizaci zadarmo. I když nezbytnou podmínkou pro to všechno je, aby byl dobrovolník v organizaci spokojen a cítil se v ní dobře.
Nové pohledy na: vedení, rozpočet, hospodaření - pokud jsou dobrovolníci platnou součástí organizace, často je jejich přínos v úhlu pohledu, který mají díky svému postavení. Dobrovolníci vnímají organizaci jinak než zaměstnanci a tak jejich zpětná vazba může často poskytnout zajímavé řešení různých problémů, které se v organizaci řeší.
Dobrovolnictví tedy v mnohém pozitivně ovlivňuje rozvoj organizace. Bylo ovšem mylné, domnívat se, že se tak stane automaticky s příchodem prvního dobrovolníka. Aby se dobrovolníci stali přínosem a ne přítěží je nutné dodržovat určitou kvalitu práce s nimi, která začíná už u motivace organizace samé zapojit do své struktury dobrovolníky, přes jejich nábor a výcvik, supervizi až ke zpětné vazbě, kterou by měla organizace od dobrovolníků mít.
BODOVÉ SCHÉMA PRÁCE S DOBROVOLNÍKY
Plánování - dobrovolníci by měli být do organizace zapojeni systémově; organizace tímto krokem dává najevo svou otevřenost vůči komunitě, ve které působí; na druhou stranu je třeba důkladně (nejlépe supervizí organizace se zaměřením na dobrovolnickou činnost) zhodnotit dosavadní dobrovolnické zkušenosti a zmapovat "motivaci organizace" k přijetí dobrovolníků.
Náplň práce dobrovolníků - v případě, že organizace přijme možnost uplatnění dobrovolníků ve své struktuře je důležité vybrat pro dobrovolníky možné činnosti, které mohou vykonávat; vhodné je zpracovat projekt zařazení dobrovolníků do organizace z hlediska: vedení organizace, profesionálních zaměstnanců, klientů organizace, možných "zdrojů" dobrovolníků, jejich potřebných vlastností a přípravy zpracování harmonogramu práce s dobrovolníky z hlediska cyklů činnosti organizace i dobrovolníků vlastní práce s dobrovolníky. Důležitou částí projektu je zřízení funkce koordinátora dobrovolníků, vymezení jeho role a postavení v organizaci s důrazem ne jeho výcvik a supervizi.
Výběr a Nábor - dalším krokem je stanovení strategie oslovování potencionálních dobrovolníků; vytvoření cílové skupiny a zpracování příslušného záměru "public relation" a metod k získávání dobrovolníků s ohledem na místní "lidské zdroje".
Výcvik - vzdělávání resp. výcvik dobrovolníků je velmi odlišný podle typu práce, kterou budou dobrovolníci následně vykonávat; v obecné rovině je třeba seznámit dobrovolníky: s posláním a charakteristikou organizace, s jejími specifiky, se základními dokumenty (statut, provozní řád apod.), s úkony, které budou muset dobrovolníci vykonat ještě před nástupem do organizace (např. výpis z rejstříku trestů nebo lékařské vyšetření), s organizační strukturou a místem a rolí dobrovolníka v organizaci.
Vztahy pracovníků / dobrovolníků / klientů - při zařazování dobrovolníků do činnosti organizace je nutné dbát na dosavadní hierarchii organizace, kterou je nutné respektovat, aby nedošlo narušení dosavadních vztahů mezi klienty a pracovníky; postupně začlenit dobrovolníky samotné do struktury organizace, aby institut dobrovolnictví správně pochopili všichni zúčastnění, tedy pracovníci, klienti i dobrovolníci samí.
Supervize - je neopomenutelnou součástí dobrovolnické práce; výsledky činnosti dobrovolníků je nutné průběžně vyhodnocovat a zároveň dobrovolníkům poskytovat určité zázemí pro jejich problémy a obtíže způsobené jejich dobrovolnickým závazkem.
Hodnocení a oceňování - činnosti dobrovolníků, jejich podpora a další motivace je velmi důležitou součástí procesu začlenění dobrovolníků do práce organizace; právě vyhodnocení dobrovolnických aktivit může přinést ten největší argument pro obhájení pozice dobrovolníků v organizaci.
Zpětná vazba od dobrovolníků - je "posledním" bodem schématu, které zavádí dobrovolníky do organizace; vyhodnocování zpětné vazby od dobrovolníků, kteří v organizaci působili je úplným důkazem toho, že dobrovolníci jsou součástí organizace; dalším dokladem jejich určitého postavení v organizaci je to, že se dobrovolnictví objeví v dokumentech organizace jako jsou provozní řády, výkaznictví apod.
POTŘEBY DOBROVOLNÍKA V ORGANIZACI
Obecně ještě uvádíme několik praktických poznámek nebo shrnutí toho, jaké pro svou činnost v organizaci potřebuje dobrovolník zázemí:
Koordinátor dobrovolníků/kontaktní osoba v organizaci (tím může být pověřen zaměstnanec organizace, na kterého se mohou dobrovolníci obracet při řešení případných problémů, žádat o pomoc, asistenci, …);
Vhodná činnost, kterou má vykonávat (ta má být zajímavá a smysluplná, dobrovolníci mohou vykonávat také neatraktivní činnosti, ovšem musí být jasná jejich smysluplnost a vazba na konkrétní cíl);
Materiální zázemí (např. potřebný materiál pro výkon práce; prostor, kde může vykonávat svou činnost; prostor, kde může odkládat své věci, atd.);
Supervize - systém poskytování zpětných vazeb dobrovolníkovi (a získávání zpětných vazeb od dobrovolníka). Dobrovolníkovi tak zajistíme motivaci možnost dalšího růstu.
Dále, již individuálně dle typu a zaměření partnerské organizace může být vhodné školení či počáteční výcvik dobrovolníka, průběžné vzdělávací kurzy, tréninky apod. Je vhodné, aby si každá organizace navrhla vlastní strategii motivace svých dobrovolníků.
