Co si rozmyslet předem

Je několik základních otázek, na které je třeba si odpovědět, než se stanete dobrovolníkem nebo dobrovolnicí.

Proč se chci stát dobrovolníkem?

Je mnoho pocitů, námětů, zkušeností či inspirací, které Vás vedou k tomu odhodlání stát se dobrovolníkem. Dobrovolníkem může být Váš kamarád, partner nebo soused; přečetli jste zajímavý článek nebo inzerát; jste inspirování surfováním po internetu nebo svou náhodnou účastí na nějaké dobrovolnické akci; viděli jste reportáž v televizi. Nedají se vyjmenovat všechny možnosti, které Vás mohou nasměrovat k dobrovolnému závazku. Ať už se tak stalo jakýmkoliv způsobem, chcete se stát dobrovolníkem a to je dobře.

Kolik času mohu dobrovolnickému závazku věnovat?

Ano je to závazek a jedna z prvních otázek, kterou můžete od většiny dobrovolnických organizací čekat, se bude týkat Vašich časových možností. Tady je to jen na Vás. Můžete být dobrovolníkem jednorázovým (např. klasické Mikulášské besídky 1x do roka) nebo dlouhodobým či pravidelným (např. docházet každé pondělí odpoledne do nemocnice předčítat pacientům pohádky). Na několika místech se tu setkáte s radou: Rada "Neslibujte co nemůžete dodržet." To platí hlavně o čase, který vybrané oblasti hodláte věnovat. Není lepšího či horšího dobrovolníka podle toho kolik hodin dobrovolnické činnosti vykoná. Takže si dobře spočítejte své volné chvilky a určete si, kolik z nich chcete věnovat na dobré skutky.

Komu nebo kde bych chtěl pomoci?

Když víte proč chcete být dobrovolníkem a kolik na to máte času, lépe se Vám vybírá oblast, ve které se chcete angažovat. Už jen na stránkách Dobrovolnik.cz naleznete mnoho inspirací a oblastí, ve kterých dobrovolníci již působí. Dobrovolnictví je však natolik rozsáhlý fenomén, že nelze vyjmenovat všechny a nabídnout Vám je. Ať už si vyberete jakoukoliv oblast (humanitární, sportu, kulturní, sociální, zdravotní, církevní, ekologie, vzdělávání a další a další) nemusí to být Vaše definitivní volba.

Jak vypadá dobrovolnictví v praxi?

Je dobré si rozmyslet co je pro Vás to "pravé ořechové" a jakým způsoben byste se nejraděj angažovali - chcete-li pracovat s lidmi /organizovat benefiční koncert/ nebo sám /překládat cizojazyčné texty/; chcete-li prospět tím, co umíte /natírat plot/ nebo čímkoliv jiným /natírat plot/; chcete-li pracovat v přírodě /sázet stromky/ nebo ve městě /organizovat předvolební mítink/; chcete-li pracovat duševně /zpracovávat účetní agendu/ nebo fyzicky /být dobrovolným hasičem/; chcete-li odpočívat /povídat si s babičkami u kafíčka/ nebo být přetížen /administrovat dobrovolnický webový portál/; chcete-li nabídnout sám sebe /zdravé ruce, bystrou hlavu, darovat krev/ nebo svůj majetek /automobilem vyvézt handicapované děti na výlet/ atd.
Ale je toho samozřejmě ještě mnohem, mnohem více.

Jak si vybrat organizaci

Když už máte představu o svém dobrovolnickém nadšení, můžete směle začít hledat místo svého působení. Na internetu je samozřejmě nemalá nabídka organizací, které s dobrovolníky spolupracují a vyhledávají je nebo dobrovolnickou službu zprostředkovávají. Tady můžete začít. Rozhodně se pokuste vyhledat nejbližší dobrovolnické centrum (již téměř v každém kraji existuje nějaká organizace, která tuto úlohu plní) od něj se můžete nechat konkrétně nasměrovat. Většinou můžete vyplnit jednoduchý dotazník a počkat zda si Vás opačně vybere nějaká organizace. Více ale doporučujeme: "Vyberte si sami!" většinou je to rychlejší.

Pokud nemáte možnost konzultace s dobrovolnickým centrem a nebo se Vám nechce tento mezikrok absolvovat, hledejte sami obdobným postupem, jako když sháníte opraváře televize nebo instalatéra. Telefonní seznam, letáčky, ptejte se po známých, sledujte televizi, poslouchejte rádio, zeptejte se na obecním úřadě.

Dobrovolníci v ČR většinou působí v nestátních neziskových organizacích (což jsou různá občanské sdružení, obecně prospěšné společnosti, humanitární organizace církví, sportovní kluby, nadace, spolky apod.), ale také se již objevují ve státem zřízených organizacích (domovy důchodců, domy dětí a mládeže, úřady práce, dětské domovy, nemocnice apod.).

Jakmile získáte kontakt na konkrétní instituci - kontaktujte ji. Pokud je v organizaci koordinátor dobrovolníků nebo někdo, kdo s dobrovolníky pracuje, máte částečně vyhráno, protože se dá předpokládat, organizace umí s dobrovolníky zacházet a bude moci přesně využít Vaší nabídky. Pokud koordinátor neexistuje, neznamená to, že je všechno špatně. Mnoho organizací s dobrovolnictvím teprve začíná a musí jej nejprve začlenit do své struktury, což nejde ze dne na den. Každopádně všude, kde se dobrovolníci objevují, je někdo odpovědný, který jejich práci koordinuje. Z rozhovoru s touto osobou vyplyne Váš dobrovolnický závazek, který bude pravděpodobně stvrzen písemnou dohodou.

Jak být dobrým dobrovolníkem

Zde se pokusíme odpovědět na některé otázky, udělit pár rad a shrnout některé předchozí informace.

Čas - vždy mějte na paměti, že dobrovolníkem jste ve svém volném čase a proto slibujte jen tolik času, kolik skutečně můžete poskytnout. Většina organizací ocení Vaši pravidelnost a spolehlivost více než údernickou, ale nevyzpytatelnou účast. I Vám se může stát, že Vás to přestane bavit, jen proto, že si toho naberete moc.
Volte raději organizaci, která Vám je blíž (místně), protože i to dojíždění může časem Vaši odhodlanost sabotovat.

Zábava - vybírejte organizaci podle Vašeho zájmu. Téměř všichni dobrovolníci, kteří někde pracují, se shodnou na tom, že je dobrovolničení baví. V tomto ohledu můžete maximálně realizovat své cíle nebo sny. Tuhle práci neděláte pro peníze a tak můžete skutečně vybírat co Vás zajímá a těší.

Musím být nějak vyškolen(a) nebo vybaven(a)? - jsou oblasti, ve kterých můžete být výtečným dobrovolníkem a stačí Vám na to dvě zdravé ruce. V některých oblastech už musíte disponovat např. organizačními schopnostmi, aby Vaše práce byla přínosem. Jsou ale i takové dobrovolnické činnosti (např. u telefonu na lince důvěry nebo při individuální práci s dětmi), pro které je nezbytné absolvovat výcvik nebo školení. V naprosté většině Vás na tuto věc upozorní při prvním setkání v organizaci a také Vám nabídnou takový výcvik absolvovat.

Supervize - volně navazuje na předchozí odstavec. Vždy při svém vstupu do organizace dbejte na to, aby jste věděli na koho se můžete obrátit s jakýmkoliv problémem, který se při dobrovolničení objeví. Rada: "Nikdy si nic nenechávejte pro sebe! Ani radost ani starost!" Většinou bude oním člověkem koordinátor dobrovolníků. Supervize se pak objevuje jaksi "nad" tímto koordinátorem. Jde o setkání dobrovolníků, na kterém se povídá o dobrovolnictví v dané organizaci a do kterého se promítají pohledy všech zúčastněných, tedy i Váš. (V obecné rovině to snad takto stačí. Podoba supervizí se velmi liší podle dobrovolnické oblasti nebo podle charakteru organizace).