Dobrovolnictví na českém internetu i v tisku za prosinec 2011
7. česko-německé setkání mládeže aneb „Spolu – aktivně – dobrovolně“
Víkend 18.–20. listopadu potvrdil, že dobrovolnictví a neformální vzdělávání není pro nastupující generaci cizím pojmem. Více než 100 mladých lidí z různých částí Česka a Německa přijelo do bavorského Bayreuthu na 7. česko-německé setkání mládeže, které organizovala Koordinační centra česko-německých výměn mládeže Tandem Plzeň a Regensburg ve spolupráci s Krajským kruhem mládeže Horní Franky.
___________________________________________________________________________
Občanské sdružení Hodina H z Pelhřimova vyslalo dvě skupiny mladých lidí na dva mezinárodní projekty v Polsku. Oba projekty se týkaly dobrovolnictví, první se konal v Krakově a druhý ve městě Bydgoszcz. Mezinárodní projekty byly pořádány díky evropskému programu pro neformální vzdělávání Mládež v akci a v obou případech šlo o mezinárodní seminář, kdy byla skupina účastníků tvořena různými národnostmi. Všichni sdíleli své vlastní zkušenosti s tématem dobrovolnictví a vytvářeli nová partnerství pro budoucí projekty na poli práce s mládeží a dobrovolnictví.
http://www.nicm.cz/kraj-vysocina-dva-projekty-v-polsku
___________________________________________________________________________
Z technické pracovnice se stala instruktorka vaření
(Pražský deník, 15.12.2011, str. 52) + Českobudějovický deník
K dobrovolnictví se Michaela Pajbachová dostala jednoduše.
Prostě viděla letáček, že se na jaře 2010 uskuteční úvodní školení dobrovolníků, a bez racionálního důvodu na něj šla.
Neměla vůbec přesnou představu, co by chtěla dělat, jenom jakési vnitřní nutkání. "Říkám si, co tu dělám. Já mám vést kroužek vaření? Já, nesmělý samouk, učící se cestou pokusů a omylů? Kývla jsem, abych pomohla, ale tohle?
No, jak chcete," říkala si začátkem května, kdy se v rámci studia při zaměstnání dostala do Centra 83, které poskytuje sociální služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením od předškolního věku do dospělosti, kde měla jedinečnou příležitost poznat prostředí a klienty. Někdy v říjnu jí pak koordinátora dobrovolníků Vlaďka Pechová nabídla, aby vedla kurz vaření.
Zbytečný strach
"První hodinu se spíš tak rozhlížím, kolegyně mi vysvětluje, co a jak, pomalu se trousí první účastníci kurzu, se kterými po sobě pokukujeme. Tvářím se, že jako vím a umím, ale spíš se nechávám nést děním. Padají první obavy, klienti jsou beze zbytku bezprostřední, milí a berou mě hned mezi sebe – během deseti minut mě již oslovují jménem či teto a já na to slyším. S kolegyňkou jsme si padly na první pohled do oka. No, snad i to vaření nějak zvládnu. Na konci první lekce se na nás usmívají profesionálně zvládnuté saláty, čočkový a těstovinový," vzpomíná Michaela na své začátky.
Když tato žena zrovna nepomáhá druhým, pracuje jako technická pracovnice v naší největší automobilce, bydlí v Mladé Boleslavi, baví ji práce s lidmi a zajímá ji esoterika (ale není fanatik, snaží se najít to, co člověku může pomoci v běžném životě). Věří, že lidé jsou v podstatě dobří a ze své podstaty mají snahu dobro konat.
A jak takový kurz vaření vlastně probíhá? "Během lekcí berou zasvé jakékoli zábrany, kuchyňka vždy jednou v týdnu na hodinu a půl ožívá smíchem a cinkáním nádobí," popisuje už zkušená dobrovolnice.
Pod rukama klientů v zástěrkách vznikají výborné pokrmy. "Zelenina se strouháním dostává nejen do misek, ale i na stoly či na zem.
Nejmladší z účastníků nenápadně ochutnává vše, co krájí – pro příště mu musíme dát ke krájení jen něco, co se nedá jíst syrové. Nádobí myjeme tak zuřivě, že musíme občas setřít i podlahu. Nakonec všichni zasednou ke stolům a vlastnoručně připravené pokrmy s chutí snědí," popisuje Michaela, která všechny své svěřence po čas vaření také fotí.
Vážnost je pryč
Na konci pak fotografie a recepty poslouží k vytvoření kuchařek pro každého z klientů. "Před závěrečným sestavováním konečné podoby knížeček zjišťuji úžasnou věc. Na fotografiích ze začátku kurzu jsou všichni vážní, na těch posledních jsou rozesmátí a vyzařuje z nich radost.
A já už konečně chápu ten svůj zvláštní vnitřní pocit uspokojení – byli jsme spolu rádi," uzavírá.
___________________________________________________________________________
Oceněný dobrovolník Naděje Litomyšl se podívá do Štrasburku
(Svitavský deník, 12.12.2011, str. 8, MARTINA SOUKUPOVÁ)
Litomyšl - Pardubický kraj ve spolupráci s dalšími partnery uspořádal ve středu 7.
prosince na závěr Evropského roku dobrovolnictví slavnostní galavečer, kde veřejně ocenil nejlepší dobrovolníky. Z téměř sedmdesáti nominací si nakonec hned tři ocenění odnesli dobrovolníci občanského sdružení Naděje v Litomyšli. Karolína, Sára a Zdeněk Fikejsovi získali Cenu za rodinné dobrovolnictví. Zdeněk Fikejs je také jedním z pěti vybraných dobrovolníků, kteří za odměnu navštíví Štrasburk. To, že mají stejné příjmení, není náhodou. Jedná se o otce a dvě sestry, dokonce dvojčata. Z jejich četných dobrovolnických aktivit vyplývá, že Karolína a Sára přirozeně "přebírají štafetu". Pokračují ve šlépějích dlouhé životní etapy dobrovolnictví svého otce. Pocházejí z rodiny, kde oba rodiče považovali dobrovolnické a veřejné aktivity za samozřejmost. Každé z děvčat je ale osobností novou, jinou, s jinými vlastnostmi, talenty a zkušenostmi, do dlouhodobého procesu pomáhání v jejich rodině tak každá z nich přináší jiný, vlastní specifický vklad.
Zdeněk Fikejs je otec početné pěstounské rodiny celkem se sedmi dětmi. S dobrovolnickou prací začal již v roce 1996 jako lektor týdenních sportovnědobrodružných pobytů pro mladé středoškolské studenty. Sám je profesí učitel, s dětmi tedy tráví téměř veškerý svůj čas. Jedním z důvodů, proč začal pracovat jako dobrovolník ve volnočasovém středisku pro děti a mládež Naděje Litomyšl, bylo, že mu záleželo na možnosti nabídnout především vlastním dětem smysluplné trávení volného času, bezpečí, vztah a dlouhodobější perspektivu.
Zdá se to přirozené, ne každý z nás je však toho schopen a raději by očekával, že se o to postarají druzí. Dětem, ať už svým vlastním či těm, které docházejí do střediska, věnoval obrovské množství času. Kdyby jej strávil v zaměstnání, pravděpodobně by byl schopen zaopatřit rodině mnoho nadstandardního materiálního vybavení. Je to však otázka volby. Dnes samy dospívající děti říkají, že by tuto skutečnost měnit nechtěly. Společně strávený čas a dobré vztahy jsou pro ně důležitější. Učí se, aby mohl učit druhé.
Každá profese ke své činnosti potřebuje účinný nástroj. Pro lékaře je nástrojem skalpel, pro krejčího nůžky a jehla. Pro pomáhajícího je hlavním nástrojem jeho vlastní osobnost. Během posledních let Zdeněk absolvoval mnoho kurzů a seminářů, kde se učil a zdokonaloval v dalších činnostech (např. tepání kůže, kovářství apod.). Investoval tak mnoho času a prostředků, aby to, co se naučil, mohl dál učit druhé. Pro své dlouholeté zkušenosti s plánováním celotáborových strategických her byl zván ke spolupráci od dalších organizací (např. Rotary Club Ostrava apod.).
Přirozený vzor
Aktivní přístup rodičů a především způsob času trávený s dětmi určitě přináší své ovoce. Karolína a Sára se nejprve akcí střediska Naděje Litomyšl účastnily jako další jejich vrstevníci. Měly možnost pozorovat otce i další vedoucí v různých situacích, krizích i jejich praktickému řešení. Naprosto přirozeně se pak také zapojily tam, kde bylo potřeba. Nejprve pomáhaly v pravidelných týdenních klubech pro mladší školní děti, pak se začaly účastnit i víkendových akcí a nakonec se připojily do týmu vedoucích na letním dětském táboře. Pomáhat jim tak vlastně přišlo úplně normální. Navíc se každá z nich věnovala ve volném čase dalším aktivitám (hudební nástroje, kreativní kurzy), což bylo obohacující i pro druhé. Ve své práci přímo a efektivně používají své zkušenosti, přednosti, emoce, pracují s vlastními životními událostmi. Nemají zatím tak dlouhé zkušenosti s dobrovolnictvím jako jejich otec.
Vzhledem ke svému věku se ale dovedou lépe přiblížit dětem a vrstevníkům, snadno navazují vztahy.
Životní směřování
Obě sestry mají díky aktivnímu zapojení se do dobrovolnické činnosti méně volného času než jejich vrstevníci. Díky tomu si ho ale dovedou lépe zorganizovat.
Tím, že si mohly spoustu činností nejprve samy vyzkoušet a naučit se, nyní mohou učit druhé. Je jisté, že došly k lepšímu poznání sebe sama, mají už jasnější představu v tom, v čem jsou každá talentovaná, k čemu má každá z nich lepší předpoklady. Mohou se už nyní, kdy jsou ve třetím ročníku na gymnáziu, lépe profilovat a mají už lepší představu o svém dalším životním směřování, výběru dalšího studia. Získaly praktické zkušenosti, které jim v tom mnoho napomohly. Dělají tuto práci rády, je vidět, že je těší, že z ní mají radost. V dalším školním roce čeká Karolínu i Sáru maturita. Pravděpodobně budou muset svoji dobrovolnickou práci na čas omezit a věnovat se více studiu. Plánování volnočasových aktivit zabere totiž spoustu volného času (např. příprava letního tábora začíná celému týmu již v lednu a každý člen týmu začíná plnit svoje povinnosti již od jara každého roku). Aktivity pro děti a mládež se bez vydatné pomoci dobrovolníků nikdy neobešlyaneobejdou. Děti je třeba doprovázet v činnostech, které se učí, vysvětlovat, předvádět, opakovat. To vše zabere mnoho času. Karolína i Sára ale dávají dobrý příklad dalším, kteří o možnosti pomáhat uvažují. Oceněním rodiny Fikejsovy, a to především těchto tří členů, bychom si přáli jejich příklad zviditelnění, inspirovatdruhéapoděkovatjim. Jejich připravenost vzdát se sám sebe ve prospěch ostatních, obětovat vlastní pohodlí a sledování svých osobních zájmů z nich dělá lidi vzácné a neobyčejné.
___________________________________________________________________________
Dobrovolníci v Plzni
(Plzeňský deník, 15.12.2011, str. 10)
V první prosincové dekádě hostila Plzeň dvoudenní mezinárodní konferenci o dobrovolnictví. Pořádalo ji MŠMT, resp. jedna jeho nevládní organizace, byla pod patronací krajského hejtmana, proběhla v exkluzivním hotelu, a přesto měla dosud publicitu jen na webu neziskové organizace Asociace nestátních neziskových organizací. Program konference byl zajímavý i tím, že svoji zkušenost s dobrovolnictvím přednesli a diskutovali nejen čeští, ale i zahraniční hosté. Někteří přijeli dokonce až z Bruselu. Z hojné škály témat, z nichž mnohá byla projednávána po určitou dobu ve vytvořených separovaných sekcích, mne upoutalo především to, zda dobrovolnictví se napříště budou více věnovat mladší nebo starší občané. Mnohým se jevilo, že ti mladší mají spoustu svých starostí se vzděláváním, s ambicemi, s vlastní rodinou atp. Starší by mohli spíše nabídnout svůj volný čas.
Další téma se týkalo legislativy, ať už stávající nebo té, která bude potřebná pro budoucnost. Na místě byla zmínka o nezbytné spolupráci mezi odpovídajícími ministerstvy. Opomenuto nebylo ani jednání o placení dobrovolnické práce, což se může mnohým jevit jako protimluv. I proto vyplynula z diskuse potřeba přesně definovat v legislativě ono dobrovolnictví.
Konference byla pro všechny přínosem, což v závěru uvedl jak představitel neziskových organizací, tak zástupce MŠMT. Rozvoj dobrovolnictví jako formy občanské aktivity by měl tedy mít v našem kraji nepochybně zelenou.
___________________________________________________________________________
Dobrovolnické centrum bude příští rok pomáhat už 10 let
(Kladenský deník, 12.12.2011, str. 3, ROBERT BOŽOVSKÝ)
Kladno - Peníze u nich rozhodně nestojí na prvním místě. Pomáhají zdarma a ve svém volném čase dětem i seniorům. Pracovníci Dobrovolnického centra Kladno. Centrum sídlící v současnosti v Litevské ulici vzniklo jako občanské sdružení v červenci roku 2002. Příští rok tak oslaví deset let své existence. "Naše činnost spočívá v pomoci seniorům v domovech důchodců, dětem v dětských domovech, pacientům léčebny dlouhodobě nemocných v Rakovníku, ale i lidem z Azylového domu v Kladně nebo Zahradě, poskytovatele kom-
plexních sociálních služeb. Jedná se o činnosti, které tato zařízení svým klientům často nemohou nabídnout, protože na ni třeba personál nemá čas," vysvětlila pracovnice centra Andrea Poppová. Její kolegyně Andrea Kovácsová doplnila, že činnost dobrovolníků spočívá například v návštěvách dětí z dětských domovů.
"Snažíme se, aby poznaly věci, které jsou pro většinu lidí naprosto běžné, jako je třeba nakupování nebo cestování autobusem nebo vlakem," řekla Kovácsová.
Každý dobrovolník si po absolvování základního výcviku vybere zařízení, do kterého chce docházet. Návštěvuje ho pak zpravidla jednou týdně na jednu až dvě hodiny. Náplň činnosti je různá. Dobrovolník si může s klientem povídat, vyprávět mu, hrát s ním karty, číst mu a podobně. Osamělým seniorům tak zpravidla nahrazuje přátele a dětem ze sociálně slabých a neúplných rodin mnohdy chybějící kamarády.
Velmi žádaným druhem dobrovolnictví je canisterapie. Dobrovolnické centrum bylo první, kdo zavedl tento druh speciální terapie využívající psy do Kladna.
Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých a bez nároku na odměnu. Dobrovolníkem může být kdokoliv starší osmnácti let. Existují i výjimky mladších dobrovolníků, ti však musí mít k této práci souhlas rodičů.
___________________________________________________________________________
Křesadlo vyzdvihlo práci dobrovolníků
(Prostějovský deník, 13.12.2011, str. 2, PETRA OPLETALOVÁ)
Olomouc – Pomáhají ve svém volném čase, snaží se nezištně udělat něco pro druhé, a to i přesto, že jim je třeba už přes sedmdesát. Osm dobrovolníků včera převzalo Cenu Křesadlo, letos poprvé udělovanou v Olomouckém kraji. Už sedmým rokem pomáhá lidem oceněná sedmašedesátiletá Libuše Fridrichová. Pravidelně dochází do olomouckého Domova pro seniory ve Chválkovicích. "K dobrovolnictví jsem se dostala až po manželově smrti,měla jsem najednou hodně prázdno, těžce jsem to prožívala. Nejdřív jsem si říkala, že jsem už senior, ale pak jsem si řekla, že to zkusím. A tak tam pracuji už sedmým rokem, od začátku Maltézské pomoci v Olomouci. Už mám třetí paní a dává mi to hodně," vysvětlila seniorka.
Jedenkrát týdně už čtvrtým rokem chodí za paní, která brzy oslaví devadesátku. "Je to bezdětná vdova a je postižená, zdraví se jí už zhoršuje, ale dřív byla optimistka. Je strašně ráda, když za ní přijdu. Povídám si s ní, chodíme na procházky," popsala Fridrichová, jedna ze tří oceněných v kategorii Sociální služby.
Návštěvy seniorů
Ve stejné kategorii si cenu převzal i osmačtyřicetiletý Václav Ságl ze Samotišek. Jedenkrát týdně už dva a půl roku navštěvuje seniory v Náměšti na Hané, povídá si s nimi o životě, ale také o zážitcích ze svých cest. "Ocenění mě velice překvapilo, nepočítal jsem s tím a ani jsem nevěděl, že nějaká taková cena existuje. Je to pro mě veliká čest a skromně bych dodal, že skoro až nezasloužená. Protože si myslím, že kromě mě tam mohlo stát všech dvaačtyřicet nominovaných dobrovolníků a každý by si zasloužil z Křesadýlka alespoň uloupnout," uvedl po slavnostním předávání muž, který se v běžném životě věnuje poradenství. "Jsem rád mezi staršími lidmi, čerpám od nich energii. Vidím na nich, jak mohou být i v tom vysokém věku aktivní, vitální. Stáří je poznamená, ale v hlavě to funguje na sto procent. Říkám si, že bych takový chtěl taky být," dodal oceněný dobrovolník.
Porota rozdávala ceny také v kategorii Zdravotní oblast, Ochrana životního prostředí, Dobrovolní hasiči a Děti, mládež a volnočasové aktivity. Dobrovolníky nominovaly celé organizace, ale i fyzické osoby. Olomoucký kraj tři z osmi oceněných potěšil ještě zvláštní cenou GOAL, kterou je týdenní pobyt v USA, a to ve spolupráci s partnerským regionem Green River v Kentucky.
___________________________________________________________________________
Fenomén dobrovolnictví má svůj nezanedbatelný ekonomický rozměr.
Dobrovolníci jsou anonymní, přesto se bez jejich činnosti mnohdy neobejdeme. Letošní rok nese v Evropě přízvisko Dobrovolnický. Státní správa a neziskový sektor se snaží zlepšit podmínky pro dobrovolnou činnost, zvýšit její společenské uznání a dobrovolnictví poskytnout pevnější legislativní základnu. Evropský rok dobrovolnictví inspiruje také dnešní reprízu Třetí dimenze. Stranou nezůstane ani ekonomická stránka dobrovolnictví.
http://www.rozhlas.cz/_zprava/990591
___________________________________________________________________________
Dobrovolníci jsou nedostatkovým zbožím
Nejsou blázni ti, kteří ve volném čase pomáhají druhým. Jsou to dobrovolníci. Akcí, na které organizace propagují dobrovolnictví, je dvoudenní veletrh, který se konal 21. a 22. listopadu v Českých Budějovicích.
„Zprostředkovali jsme zájemcům i kontakt s organizacemi, se kterými mohou spolupracovat,” říká organizátorka Vladimíra Pavlová, vedoucí střediska Europe Direct. Na teologické fakultě a zdravotně sociální fakultě se během dvou dní představily organizace, které se bez dobrovolníků neobejdou.
http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/dobrovolnici-jsou-nedostatkovym-zbozim20111128.html
___________________________________________________________________________
Dobrovolnictví mění svět
(112, 12.12.2011, str. 14, Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ)
Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra uspořádal 31. října 2011 v Praze v souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví odbornou konferenci s mezinárodní účastí Perspektivy dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích. Na konferenci navázal Týden dobrovolnictví.
Rada ministrů zodpovědných za kulturu přijala 24. listopadu 2009 rozhodnutí EU, jímž se rok 2011 vyhlašuje "Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství".
"Slovo dobrovolnictví jsme začali spojovat s činností integrovaného záchranného systému v roce 1997 při rozsáhlých povodních v České republice. Organizace dobrovolnické pomoci však byla tehdy chaotická, proto jsme se začali zamýšlet nad tím, jaký dát dobrovolnictví řád, jaké řízení," vzpomínal genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, generální ředitel HZS ČR a vrátil se do historie o rok později, kdy se v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi konala pracovní schůzka k projektu Světové rady církví pro jedenáct postkomunistických zemí pod názvem Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí společně čelit katastrofám všeho druhu. Schůzky se účastnil Hlavní úřad civilní ochrany Ministerstva obrany, který byl v roce 2000 delimitován a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva převzalo MV-generální ředitelství HZS ČR. Od té doby se začaly postupně zapojovat organizace nestátního sektoru, které pracují s dobrovolníky.
"Dobrovolnictví je konání ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu. V České republice má kořeny v křesťanské morálce bez ohledu na to, jestli jste věřící, protože naše kultura se v křesťanství rozvíjela. Angažovat se při pomoci druhým patří k jedné z občanských ctností. HZS ČR a záchranný systém nechce dobrovolnictví nařizovat, ale využívat nabídky v případě potřeby. Stát není povinen dobrovolníky zaměstnat, ale stále roste jejich potřeba v některých oborech, zejména v sociálních službách, ve zdravotnictví, v práci s mládeží a podobně," zdůraznil genmjr. Ing. Miroslav Štěpán. Kladně hodnotil solidaritu některých firem, které dobrovolně poskytují při mimořádných událostech obrovské množství prostředků.
Zvláštní kategorií dobrovolníků jsou členové jednotek PO s odborně vyškolenými hasiči, požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany. Mohou se pouze dobrovolně rozhodnout pro činnost hasiče. Po zařazení do jednotky PO jim ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a dalších právních norem vyplyne povinnost činnost vykonávat.
Sbory dobrovolných hasičů obcí u nás tvoří v současné době na 350 000 členů, z toho je 43 811 dětí do 18 let. K hlavním úkolům patří pomáhat v preventivně výchovné činnosti dětí a mládeže v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva.
- Dobrovolnictví v Evropě
V současné době je dobrovolnictví zakotveno v Lisabonské smlouvě v čl. 214 odst. 5. Evropské humanitární organizace v souvislosti se snižováním stavů v armádě zapojují dobrovolníky, kteří procházejí výcvikem, aby byli schopni poskytovat kvalifikovanou pomoc při mimořádných událostech. Kdo chce pomáhat, nesmí být přítěží, to znamená, že by měl mít zajištěno ubytování, stravování a vědět, kde bude užitečný.
Vzniká dobrovolnická organizace, která v kontextu Lisabonské smlouvy usiluje o sdružování dobrovolnických sborů jednotlivých evropských států. Sjednocuje postupy práce s dobrovolníky, zřizuje moduly humanitární pomoci a zajišťuje jejich finanční krytí. Organizace dosud nemá svůj název, zatím hodnotí potřeby dobrovolnictví a řeší otázky zapojení jednotlivců i firem, jejich přípravu a také motivaci. Pro mladé lidi by to mělo být poznávání, získávání nových dovedností a zkušeností, ale i přátel a kulturního obohacení. Pro lidi ve starobním důchodu může dobrovolnictví znamenat znovuzapojení do společnosti a veřejného života, možnost uplatnění a předávání zkušeností. Pro všechny je dobrovolnictví privilegium, mohou být součástí něčeho důležitého.
Cílem Evropského roku dobrovolnictví je vytvořit podmínky pro dobrovolnictví, více zviditelnit dobrovolné činnosti v EU, zajistit prostředí k výměně zkušeností a navazování kontaktů k intenzivnější spolupráci a součinnosti mezi občanskou společností a dalšími oblastmi. Dobrovolnictví je projev účasti občanů na řešení otázek společného zájmu, podporuje harmonický rozvoj společnosti a sociální soudržnost.
V Rakousku je veřejný postoj k dobrovolnictví trochu jiný než v České republice a více vyjadřuje principy subsidiarity, jak řekl ve svém vystoupení zástupce Rakouského červeného kříže. Být dobrovolníkem si rakouský občan považuje za čest a chápe tuto činnost jako splácení vlastních dluhů společnosti za to, co od ní získal. Ochota pomáhat je v lidech silně zakořeněna. Někteří občané pomáhají, aby se lépe začlenili v místě bydliště. V každém případě i dobrovolná činnost vyžaduje odpovědný přístup, ať již pomáháme při úklidu, v sociálních službách nebo v administrativě. V současné době disponuje Rakousko téměř 54 tisíci kvalifikovanými, převážně mladými, dobrovolníky na všech úrovních. Nemají problémy s uvolňováním svými zaměstnavateli, kteří většinou také byli nebo jsou dobrovolníky.
- Neziskové nestátní organizace a veřejná správa
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, pomáhá vytvářet co nejpříznivější prostředí pro dobrovolnické aktivity v České republice. Zákonem se řídí organizace akreditované Ministerstvem vnitra v oblasti dobrovolnické služby.
Pracovní skupina Dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích tvořená zástupci Ministerstva vnitra (oddělení preventivních programů a dobrovolnické služby odboru prevence kriminality) a nevládních organizací v čele s předsedou Josefem Koláčkem pořádá různé formy vzdělávání nejen pro dobrovolníky a dobrovolnické organizace, ale také školení starostů obcí. Cílem je informovat veřejnou správu o tom, co mohou očekávat od nevládních organizací, určit koordinátory, kteří zprostředkují požadavky i nabídky. V některých krajích již velmi dobře funguje tzv. Panel NNO (nestátních a neziskových organizací), který je organizační, koordinační a komunikační platformou pro činnost nestátních neziskových humanitárních organizací a dobrovolníků pro poskytování komplexní péče o občana při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato většinou neformální pracovní skupina může být odbornou podporou krizového štábu kraje k zajišťování nouzového přežití, humanitární, psychosociální a duchovní pomoci.
Například Panel NNO Jihočeského kraje (dále jen "Panel") vzhledem k častým povodním v území velmi dobře funguje už několik let, a to i za finančního přispění samosprávy a spolupráce s HZS Jihočeského kraje. Koordinační složku zajišťuje Český červený kříž, dalšími účastníky Panelu jsou SDH obcí, Česká Charita, ADRA a další. Zástupci se navzájem znají, scházejí se a řeší přípravu, aby se v případě mimořádné události uměli rychle svolat, aby pomoc byla rovnoměrně rozvržena všem potřebným, aby pomáhající mohli mezi sebou komunikovat, předávali si informace, věděli o sobě. V současné době v Českých Budějovicích připravují také statut a jednací řád Panelu.
Podobně se uplatňuje Panel také v Jihomoravském kraji. Původně existovaly pomáhající organizace vedle sebe, nyní spolupracují, rozdělily si sféry působení, a jejich pomoc může být účinnější, když využijí společného zázemí. Komunikují prostřednictvím webových stránek nebo sociální sítě Facebook, na které vyvěšují aktuální fotografie z činnosti. V Brně mají také zkušenosti se zapojením "nedobrovolných dobrovolníků" z řad nezaměstnaných na základě spolupráce s úřadem práce. S jejich využitím však do budoucna počítají jen v omezeném množství, například při odstraňování škod po mimořádných událostech.
V příhraničních oblastech existuje spolupráce Panelu i s organizacemi sousedních států, například dohody "čtyřměstí" - Rumburk, Varnsdorf, Seifhennersdorf, Grossschönau byly postupně uzavírány při opakovaných povodních, aby mohly fungovat společné zásady přeshraničního krizového řízení. Příhraniční dobrovolnictví pomohlo vytvořit dobré sousedské vztahy a podpořilo účinnou spolupráci.
V Ústeckém kraji rovněž série povodní přinutila místní obyvatele založit občanské sdružení Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem. Později vznikl také Panel a začaly s Dobrovolnickým centrem spolupracovat další neziskové humanitární organizace Centrum krizové intervence Spirála, o.s., Oblastní charita Ústí nad Labem, ADRA, o.s., Člověk v tísni, o.p.s., a rovněž s německými dobrovolníky v příhraniční oblasti (Euroregion Elbe/Labe). Koordinátoři nabídli pomoc HZS Ústeckého kraje a vyvolali jednání i se zástupci samosprávy a veřejné správy. Dobrovolníci se uplatnili nejen při povodních, ale i několika dopravních nehodách většího rozsahu, kdy spolupracovali s dálniční policií. Aby si nezaměstnaní zachovali dávky v hmotné nouzi, dostali příležitost docházet na dobrovolnickou službu v akreditovaném programu.
- Pomáhat je prestižní
Každý může pomáhat, je to součást naší kultury, jen by si měl uvědomit hranice svých možností. Pomoc by měla být organizována, aby měla smysl. Dobrovolníci jsou zaregistrováni, vyškoleni a také pojištěni. Systém dobrovolnické činnosti se u nás rozvíjí, zdokonaluje a prestiž dobrovolníků stoupá. Dochází stále častěji k mimořádným událostem, kdy je potřeba extrémního nasazení lidských zdrojů, proto je podpora dobrovolnictví nutná. Hnutí je otevřené novým podnětům a výzvám, diskuse může podle Ministerstva vnitra probíhat na sociální sítí Twitter.
Jednání konference moderoval bývalý ředitel sdružení ADRA Vítězslav Vurst, B.Th., který řekl: "Dobrovolník by měl mít zdravé sebevědomí, ale přiměřenou dávku pokory, aby poskytl svoje schopnosti a chtěl spolupracovat".
- Doprovodný program
V zasedacím sále byl instalován soubor dvanácti výstavních panelů, na nichž se prezentují dobrovolnické organizace v různých typech dobrovolnické činnosti. Výstava bude převezena do prostor Evropského parlamentu v Bruselu.
Týden dobrovolnictví (31. 10. až 7. 11. 2011) se uskutečnil v Národním muzeu - České muzeum hudby v Praze v Karmelitské ulici. Nabídl zajímavé aktivity neziskových organizací zabývajících se rozličnými formami dobrovolnické činnosti v různých oblastech - zdravotnictví, sociální služby, kultura, sport, děti a mládež, životní prostředí, firemní, komunitní, mezinárodní, při mimořádných událostech a v církvích. Nové formy vzájemné komunikace a prezentace nabízí portál dobrovolnictví na www.dobrovolnik.cz.
___________________________________________________________________________
Dobrovolník musí jenom chtít
(Olomoucký deník, 29.11.2011, str. 1, PETRA OPLETALOVÁ)
Olomouc – Jaký je nejdůležitější předpoklad pro to stát se dobrovolníkem? Chtít pro druhé něco nezištně vykonat a nabídnout své síly těm, kteří pomoc potřebují. Čtyřiadvacetiletý Erik Kovářík je dobrovolníkem občanského sdružení JIKA – Olomouckého dobrovolnického centra (ODC) pět let, pracoval v Dětském centru v Šumperku, ale také jako asistent u dívky s dětskou mozkovou obrnou. "K dobrovolnictví jsem se dostal na začátku studia na univerzitě, když jsem se účastnil besedy s Olomouckým dobrovolnickým centrem. Nabídli nám možnost stát se dobrovolníkem. Myslím si, že jsem to tehdy bral jako zajímavou výzvu a následně zkušenost, a to také ve vztahu k mé budoucí profesi," vysvětluje mladík, který pracuje jako asistent pedagoga. Tím vůbec nejnáročnějším pro něj bylo celostátní setkání rodin s dětmi, které trpí vážnou nemocí. Aby si rodiče mohli na chvíli oddechnout, o děti se starali dobrovolníci. "Tehdy jsem si říkal, že jsem asi dosáhl stropu" krčí rameny Kovářík, který kromě svého povolání ještě dává energii do služeb olomoucké organizace zaměřené na aktivity lidí s postižením.
Dětem pomáhá i další dobrovolnice Katrin Kotuláková. "Naplňuje mě ten pocit, že někomu pomáhám,a vidím v tom smysl," říká osmadvacetiletá dívka. K osudům, na které nejde jen tak zapomenout, patří příběh chlapce upoutaného na vozík. "Byl umístěný v zařízení pro matky s dětmi. Jeho matka k němu složitě hledala cestu, ale v době, kdy do zařízení začali chodit dobrovolníci, se situace změnila," popisuje.
"Chlapec začal komunikovat, hrát si a hlavně se smál. To bylo poprvé, co ho matka takto viděla. Bylo zřejmé, že dobrovolníci sehráli velkou roli. Bylo to dojemné, je to sice už spoustu let, ale ten příběh nám říká, že to, co děláme, má smysl," vzpomíná Kotuláková. I ona je členkou olomouckého dobrovolnického centra, které své služby nabízí od roku 2005. Cílovou skupinou jsou pro ně převážně děti ze sociálně slabých rodin, senioři, domovy pro seniory, nemocnice a další organizace v regionu. "Aktivních dobrovolníků máme v průměru okolo padesáti. Jsme v Olomouci, studentském městě, proto je převážná část dobrovolníků studentů. V našich řadách však najdete i pracující a seniory. Pořádáme řadu přednášek, kde zájemce seznamujeme s tím, o čem dobrovolnictví je a jaké jsou možnosti pomoci," vysvětluje Katrin Křupková, jedna ze zakladatelů sdružení JIKA – ODC.
Ten, kdo by chtěl jakkoli pomáhat, může sdružení oslovit, například prostřednictvím e-mailu či telefonu. Koordinátoři mu dají informace a po absolvování vstupního školení jej pak dle vlastního výběru zavedou do přijímacích organizací. "Z počátku zejména ve velkých zařízeních brali dobrovolníky jako někoho, kdo je přítěží. Bylo potřeba mluvit s personálem a vysvětlit jim, že tato činnost pro ně může znamenat pomoc a odlehčení, nikoli zátěž nebo ohrožení. Dnes nás už sami oslovují s žádostí o dobrovolnickou pomoc. Odlehčilo to celkovou atmosféru," dodává druhý zakladatel sdružení a ředitel dobrovolnického centra Jiří Lang. Zájemci o dobrovolnickou službu se ptají, co by měli umět a co znát. "Říkáme jim, že dobrovolník musí jen chtít. Chtít něco pro druhého nezištně vykonat, někomu pomoci. Stále se nás ještě mnoho lidí ptá, proč děláme věci zadarmo. Vše je však dáno výchovou a pocitem, že pomáhat by mělo být zcela běžné a lidské," uzavírá Lang.
___________________________________________________________________________
Dobrovolnice předávala zkušenosti z projektu v Mongolsku
Tereza Swadoschová, studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, se zúčastnila projektu rozvojové spolupráce v Mongolsku. V Dobrovolnickém centru 67 v Brně se podělila o své zážitky.
http://Stisk.blog.idnes.cz/c/236297/Dobrovolnice-predavala-zkusenosti-z-projektu-v-Mongolsku.html
___________________________________________________________________________
Ocenili dobrovolníka z Lanškrouna
(Orlický deník, 10.12.2011, str. 3, tz,zr)
Lanškroun - Ve středu to venku vypadalo, jako by se honili čerti, každý měl náladu pod psa. To ale neplatilo pro Sociální služby Lanškroun a především dobrovolníka Jaroslava Skalického, který se vydal za doprovodu ředitele organizace do Pardubic na slavnostní vyhlášení projektu Evropský rok dobrovolnictví 2011. Jeho cílem je vyzdvihnout a ocenit nenahraditelnou činnost lidí a organizací, protože význam dobrovolné činnosti se odráží v přínosu pro celou společnost. Nominováni mohli být dobrovolníci a organizace z Pardubického kraje. Ocenění je rozděleno do tří samostatných kategorií: dobrovolník, nestátní nezisková organizace, společensky odpovědná firma. Nejvýznamnější počiny z oblasti dobrovolnictví oceňovala nezávislá komise. Deset počinů z každé kategorie dostalo věcnou cenu a pět nejvýznamnějších se podívá do Štrasburku. "Tím nejkrásnějším poděkováním za záslužnou činnost Jardy Skalického je získané ocenění v kategorii dobrovolník. A tím ještě krásnějším, že je mezi pěti nejvýznamnějšími, kteří se podívají do Štrasburku. Ráda bych poděkovala za všechny zaměstnance a obyvatele Domova Jaroslavu Skalickému za jeho dobrovolnou činnost," uvedla za Sociální služby Lanškroun Marcela Knápková,koordinátorka dobrovolníků.
___________________________________________________________________________
Žižkovský Vincek – ocenění pro nejlepší dobrovolníky z Prahy 3 byla předána 13. prosince na společenském večeru v Atriu. Žižkovská radnice se rozhodla ocenit nejlepší dobrovolníky, a tak na sklonku Evropského roku dobrovolnictví podalo šestnáct neziskových organizací své nominace na ocenění.
http://ceskydomov.cz/centralni/clanek/prvni-zizkovske-ceny-za-dobrovolnictvi-udeleny
___________________________________________________________________________
Dobrovolnické programy v zahraničí – nabídka INEX-Sdružení dobrovolných aktivit
http://clanky.vzdelani.cz/?clanek=4744
___________________________________________________________________________
Ohlednutí za seminářem "Senioři – dobrovolníci, spolupracovníci a partneři v knihovnách" ve vsetínské knihovně
(Ikaros, 8.12.2011, str. 1, Janošková, Kateřina)
Do Masarykovy veřejné knihovny Vsetín se ve dnech 12. - 13. října 2011 sjeli zástupci knihoven České republiky a Slovenska, aby zde diskutovali a získali nové zkušenosti a vědomosti z oblasti práce se seniory.
Odborného semináře, který se především zaměřil na knihovnická témata: služby pro seniory, vzdělávání seniorů v knihovnách, senioři jako spolupracovníci a partneři knihoven nebo motivace a aktivizace seniorů, se zúčastnilo téměř 40 knihovnic a knihovníků. Během dvou dnů zazněly příspěvky jak z praxe knihoven, tak od odborníků z oblasti zdravého stárnutí či vzdělávání dospělých. Přednášky střídaly interaktivní workshopy.
Praktické příklady a mnoho zajímavých tipů a inspirací prezentovaly kolegyně z knihoven. Jana Galášová z Městské knihovny Český Těšín seznámila přítomné s aktivitami programu AKROPOL pro seniory v Českém Těšíně. Pozvání na Čaj o třetí nejen pro seniory přinesla Hana Šimonová z Městské knihovny Hodonín. Že si váží "čtenářů seniorů" v Knihovně Františka Bartoše ve Zlíně potvrdila její ředitelka Zdenka Friedlová. Jednou ze zajímavých aktivit zlínské knihovny jsou například hudební programy ve spolupráci s domem seniorů. Projekty Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, mezi kterými můžeme uvést například: Senioři komunikují, Aktivizace seniorů ve Vsetíně nebo Virtuální univerzita třetího věku, představila Helena Gajdušková. A podmínky pro práci knihoven se seniory na Slovensku přiblížila Katarína Vandlíková z Turčianskej knižnice v Martině. I tam, stejně jako v českých knihovnách, aktivitám dominuje zpřístupňování informačních technologií, ale také spolupráce s univerzitou v Nitře, domovem důchodců nebo zajímavý projekt "Vzdělávajme sa spolu".
Není divu, že během letošního Evropského roku dobrovolnictví během celého semináře zaznívalo velmi silně téma dobrovolnictví a spolupráce s neziskovým sektorem. Do svých příspěvků je zařadila Zuzana Ježková z Národní knihovny v Praze a Ivana Tomečkováz dobrovolnického centra Adorea. Zuzana Ježková seznámila přítomné s výhodami dobrovolníků v knihovnách, s pojmy a s legislativou v oblasti dobrovolnictví a úspěšnými příklady knihoven, které s dobrovolníky pracují (ve městech Kroměříž, Louny, Hradec Králové, Petrůvky, Vsetín, Soběslav a dalších). Činnost vsetínského dobrovolnického centra ADOREA přiblížila Ivana Tomečková. Představila klady a pravidla dobrovolnictví a možnosti spolupráce s knihovnou.
Problematiku seniorů ve společnosti a možnosti jejich vzdělávání a zdravého stárnutí vystihli ve svých přednáškách Michal Šerák z Karlovy univerzity v Praze a Hana Janatová ze Státního zdravotnického ústavu. Rozebral schopnosti, možnosti a vůli lidí učit se i ve vyšším věku. Zamyslel se také nad rolí knihoven, které mohou přispět k tomu, aby se senioři mohli, uměli a chtěli vzdělávat.
Hana Janatová, odbornice v oblasti zdravého stárnutí, se ve své prezentaci zaměřila na pojmy: stárnutí, duševní zdraví, pohybová aktivita a tipy, jak být zdravý, úspěšný a dlouho aktivní. Novinky z oblasti trénování paměti přinesla Dana Steinová z České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Rovněž účastníky seznámila s Experimentální univerzitou pro prarodiče a vnuky, která funguje již od roku 2004.
Po prvním dnu přednášek se účastníci mohli prakticky zdokonalit ve vybraných tématech v rámci workshopů: Aktivizace seniorů a trénování paměti pod vedením D. Steinové, Sociální služby a knihovny se Z. Ježkovou a Zdravé stárnutí v patronaci H. Janatové.
Trend dobrovolnictví zejména v západních zemích, USA a Kanadě již dlouhou dobu představuje nepostradatelnou součást činnosti mnoha významných kulturních organizací. Zuzana Ježková v závěru svého vystoupení upozornila na novou publikaci Dobrovolníci pro kulturu, která fenomén dobrovolnictví představuje a zmiňuje možnosti zapojení. Část nákladu rezervovaného pro knihovny je zdarma k dispozici (podrobnější informace viz zuzana.jezkova@nkp.cz).
Mottem semináře byla myšlenka Jana Wericha: Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Děkujeme všem zúčastněným a věříme, že dny strávené ve vsetínské knihovně na semináři pro ně byly správným motivem a podnětem k nové práci.
Poznámka: Akce byla organizována ve spolupráci se sdružením SKIP za podpory Ministerstva kultury. Díky projektu "Rozmanitost nás spojuje" se semináře mohli účastnit a prezentovat své zkušenosti kolegyně z Turčianské knižnice v Martině. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií, z prostředků Fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty. Prezentace všech přednášejících ze semináře jsou ke stažení na webových stránkách Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.
___________________________________________________________________________
IBM ČR v roce 2011 rozšířila společensky odpovědné aktivity
http://businessworld.cz/aktuality/ibm-cr-v-roce-2011-rozsirila-spolecensky-odpovedne-aktivity-8377
___________________________________________________________________________
Město Ostrava vyhlásilo „své“ Dobrovolníky roku
U příležitosti Evropského roku dobrovolnictví 2011 a Mezinárodního dne dobrovolníků byl dne 1. prosince slavnostně v Radnici města Ostravy udělen pamětní list „Dobrovolníka roku“ za práci v oblasti sociálních služeb a volnočasových aktivit.
http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/obce-volicum/216155.aspx
******************************
Dle podkladů ANOpress zaslaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vypracovali zaměstnanci o.s. Hestia
