| |
články z tisku zpovědi archiv starších článků
|
Články z tisku
| Charita Konice připravuje projekt pro dobrovolníky |
(MiH)
Dobrovolnictví si možná spíš spojujeme, tedy alespoň v sociální sféře, s humanitárními intervencemi v postižených oblastech, ať už živelnými pohromami nebo sociálním kolapsem. Ovšemže dobrovolnictví může mít i docela jiný rozměr. Projekt pro dobrovolníky nyní startuje konická Charita a jeho cílem je přímo region, ve kterém působí.
Jaké je ale být dobrovolníkem v psychosociálních službách? To je asi docela záludná otázka, na kterou asi uspokojivě odpovědět dokáže málokdo. Ale pokud to někoho zajímá, není nic jednoduššího, než se prostě zeptat. „Dobrovolnictví je v tuto chvíli víceméně samostatný projekt, který se snažíme v Charitě Konice nějak nastartovat. Předpokládáme spolupráci s dobrovolníky jednak v terénních službách v rámci Charitní pečovatelské a ošetřovatelské služby, dále pak přímo našich zařízeních pro seniory. Prostor pro dobrovolnictví je také v Mateřském centru Srdíčko nebo i v zapojení do pracovních skupin zaměřených na další cílové skupiny s různým sociálním aspektem,“ vysvětluje koordinátorka projektů Charity Konice Mgr. Jana Procházková.
Rozsah působnosti dobrovolníků může být postupně mnohem širší, nabízí se spolupráce s dalšími nestátními organizacemi zabývajícími se podobnými aktivitami. Jak podotýká Jana Procházková, v prvotní fázi se vychází ze struktur zaštiťovaných Charitou Konice, tedy v rozsahu služeb, které nabízí. Není však vyloučeno, že,poslání‘ dobrovolníků překročí i tento rámec, nebo naopak pod charitní křídla přibudou i další sociální služby, v nichž najdou dobrovolníci svoje uplatnění. Takový prvním kontaktem bylo prosincové setkání farních dobrovolníků z konického děkanátu s ředitelem Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) Václavem Keprtem a jejím prezidentem P. Josef Šichem v konickém kině, které naznačilo obecnou možnost, kde všude můžou aktivity dobrovolníků být prospěšné. Nejde ani tak o něco konkrétního ve smyslu aplikace odborné péče, která dál zůstává pro konkrétního člověka zachována v plném rozsahu, jako spíš o možnost přirozenými prostředky pomáhat překonávat problémy,lidskou formou‘, tedy prostředky, které nemusí ani nic stát, ale můžou pomáhat mnohem víc, než by si kdo dovedl představit.
V okamžiku, kdy projekt ožije, se určitě začnou nabízet i další oblasti, do kterých je možné dobrovolnictví zapojit, zároveň se také ukáže, jak co nejlépe tuto novou službu nasměrovat. „V tento moment nám jde především o oslovení možných zájemců, kteří by třeba o něčem takovém uvažovali. Požadavky nejsou víceméně nějak přísně specifikované, jde v první chvíli o chuť se stát dobrovolníkem, nebo si to aspoň vyzkoušet,“ poznamenává Jana Procházková. Jak ale říká už samo motto projektu,Udělej člověka šťastným tím, že si s ním třeba jen popovídáš…‘, není nic jednoduššího, než to zkusit a vzít člověka za ruku, udělat někomu radost. To nemusí být zas tak složité.
|
|
 |
|
|
|
|
